S platností nového Zák. č. 187/06 Sb. o nemocenském pojištění, ve znění novely č. 261/07 Sb., 305/08 Sb. a 302/09 Sb. vznikají organizaci nové povinnosti. Tato směrnice upravuje v podmínkách organizace situaci, kdy organizace svým zaměstnancům v pracovní neschopnosti poskytuje za prvních 14 kalendářních dnů náhradu mzdy (platu či odměny), dle Zák. práce (§ 192 a násl.) a to ve výši 60% upraveného (redukovaného) průměrného výdělku. Přičemž tato náhrada náleží za pracovní dny a určené svátky - a to při dočasné pracovní neschopnosti od 4. prac. dne a při karanténě od 1. prac. dne. Náhrada mzdy je splatná se mzdou za příslušné období. Nemocenské je zaměstnancům vypláceno OSSZ až od 15. kalendářního dne trvání pracovní neschopnosti (karantény), za kalendářní dny. Za zaměstnance jsou z titulu náhrady mzdy považovány osoby v pracovním poměru dle Zák. práce, či na základě dohody o pracovní činnosti (zde musí být pro účely výplaty náhrady stanoveno rozvržení pracovní doby do směn – tzv. fiktivní rozvrh). Náhrada mzdy (nemocenské) zaměstnanci náleží pouze za dobu, v níž trvá pracovní vztah zakládající účast na nemocenském pojištění (musí být splněn minimální počet dnů trvání zaměstnání a hranice minimální výše sjednaného příjmu). Tímto zákonem se tak významně zvyšuje zainteresovanost organizace na samotném vzniku prac. neschopnosti, její délce a výši poskytované náhrady svým zaměstnancům, neboť náhrada mzdy je poskytována z prostředků organizace. V průběhu své pracovní neschopnosti zaměstnanec nevytváří hodnotu pro svoji organizaci, naopak dochází k nárůstu finančních nákladů, ohrožení plnění cílů a úkolů organizace. Organizaci je proto zákonem umožněno (obdobně tak jako OSSZ, ÚP) kontrolovat své zaměstnance v době pracovní neschopnosti, zda dodržují léčebný režim. Nárok na nemocenské nemá zaměstnanec, který si úmyslně způsobil dočasnou pracovní neschopnost. Postup organizace při kontrole, povinnosti zaměstnance v době své pracovní neschopnosti a motivační systém pro snižování nemocnosti v naší organizaci jsou uvedeny níže.

Postup organizace při kontrole dodržování léčebného režimu svých zaměstnanců

Kontrolu zaměstnance, zda se zdržuje v místě svého pobytu a zda dodržuje režim lékařem případně povolených vycházek, za organizaci provádí ved. personálního oddělení (event. +určený člen odborové organizace) – dále jen kontrolní orgán. Kontrola je prováděna jak v pracovních dnech, tak o víkendech, rovněž tak v prvních třech dnech neschopnosti. V případě, že v určitém časovém úseku není kapacitně organizace schopna tuto kontrolu provádět, může požádat o provedení kontroly OSSZ. Zde v případě pochybností může rovněž organizace požádat o kontrolu u ošetřujícího lékaře, zda oprávněně vystavil zaměstnanci pracovní neschopnost. Cílem organizace je dosáhnout ročně v průměru minimálně (30%ní) míry kontrolovaných zaměstnanců na neschopence. Kontrola dodržování léčebného režimu je prováděna namátkově, pouze ve vybraných případech na základě upozornění či požadavku příslušného vedoucího zaměstnance (např. nízké pracovní výkony spojené s častou neschopností; indicie, že zaměstnanec vykonává jinou činnost aj.), či lékaře (pokud např. existuje podezření, že zaměstnanec chorobu jen předstírá).

V případě, že zaměstnanec „na neschopence“ nebude zastižen kontrolním orgánem v určené době v místě pobytu, jde o „porušení léčebného režimu“. Kontrolní orgán nechá na místě (pošt. schránka aj.) „oznámení o provedené kontrole“. Poté kontrolní orgán o této skutečnosti vyhotoví písemný „záznam“ s uvedením místa a času kontroly. Stejnopis záznamu je zaslán kontrolovanému zaměstnanci, OSSZ a ošetřujícímu lékaři. Zaměstnanec má právo vyjádřit se k výsledku kontroly do jednoho dne od momentu, kdy se o neúspěšné kontrole dozvěděl.

Následně organizace přikročí:

• pokud půjde o první přestupek zaměstnance, ke snížení náhrady mzdy o 50% a to od data zjištění tohoto přestupku
• pokud půjde o opakovaný prohřešek zaměstnance, bude mu náhrada odebrána zpětně od počátku neschopnosti a to v plné výši.
• při kontrole zaměstnance předkládá kontrolní orgán zplnomocnění ředitele organizace k provedení této kontroly, na žádostkontrolovaného zaměstnance se prokáže i svým občanským průkazem.

Povinnosti zaměstnance v době své pracovní neschopnosti

Zaměstnanec je povinen:

• lékaři uvést na neschopenku svou platnou a úplnou adresu
• v době neschopnosti se na této adrese permanentně zdržovat (vyjma např. lékařem povolených vycházek v určitém časovém rozmezí, či další prokazatelné návštěvy lékaře)
• za každých okolností umožnit provedení kontroly, tj. být kontaktní od ranních až do večerních hodin. Bydliště musí mít opatřené funkčním zvonkem se jmenovkou, aby kontrolní orgán mohl standardním způsobem zaměstnance vyhledat a zkontaktovat
• předložit kontrolnímu orgánu doklad o pracovní neschopnosti vystavený lékařem, případně prokázat svou totožnost
• kontrolní orgán pak do tiskopisu poznamená datum a čas kontroly.
• zaměstnanec si je vědom, že i poté, co přejde náhrada mzdy vyplácená zaměstnavatelem do režimu vyplácení nemocenské od OSSZ, je povinen dodržovat léčebný režim. Za jeho závažné porušení může být zaměstnanci (kromě krácení či odejmutí nemocenské na dobu nejdéle 100 kalendářních dní, resp. do skončení dočasné prac. neschopnosti) – v souladu se zákonem – udělena pokuta až do výše Kč 20 tis.
• Zaměstnanec si je dále vědom toho, že „rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti“ („neschopenka“) je veřejná listina, jejíž padělání či pozměňování je trestným činem.

1.1.1 3) Motivace zaměstnanců ke snižování nemocnosti

S ohledem na ověřenou skutečnost, že pracovní neschopnost bývá některými zaměstnanci zneužívána, jsou zaměstnanci ekonomicky motivováni k omezení zneužívání neschopnosti již samotnou dikcí zákona, tj. redukovanou výší vyplácené zákonné náhrady mzdy, resp. nemocenských dávek.

Aby organizace byla schopna plnit své plánované úkoly a nebyla v tomto ohrožována potenciálním zneužíváním prac. neschopnosti, zavádí počínaje 1.1. 2010 pro své zaměstnance tento motivační systém:

a) pokud bude zaměstnancova neschopnost v kal. měsíci „0“ prac. dnů, pak mu náleží odměna (Kč 500,-) měsíčně (zdrojem je Fond odměn, nevyplacená nenároková složka mzdy – os. příplatek, aj. – dle možností organizace),

b) pokud bude zaměstnancova neschopnost v kal. roce max. („5“) prac. dnů, pak mu náleží roční odměna (Kč 3000,-)

c) (jedenkrát) ročně je zaměstnancům poskytována poukázka na vitamínové přípravky, v případě chřipkové epidemie (2x) ročně; ze zdrojů FKSP, sociálního fondu, z nákladů

d) vybraným řídícím zaměstnanců od úrovně vedoucích oddělení je zdarma poskytováno (1x) ročně přeočkování proti chřipce (po konzultaci se závodním lékařem).

Přítomnost zaměstnance na pracovišti je základním předpokladem pro řádné plnění si svých pracovních povinností.

Tento motivační systém není v rozporu se Zák. práce, (§ 110 – poskytování mzdy v závislosti na složitosti, namáhavosti, dosahovaných výsledcích…), neboť odměna za nulovou (krátkodobou) nemocnost netvoří standardní (nárokovou) složku mzdy a mzda není krácena ve vazbě na délku nemocnosti konkrétního zaměstnance.

S touto směrnicí je povinen každý vedoucí zaměstnanec (oproti podpisu) seznámit své podřízené. Kontrolu provede ved. personálního oddělení do….. .

Dne firma, zástupce firmy

Sdílet na: