Jak vysoké  jsou  slevy na dani podle § 35ba zákona za rok 2009?

Odpověď:
24.840 Kč na poplatníka (možnost uplatnění i u výdělečně činných  starobních  důchodců a i u  zahraničních zaměstnanců, kteří jsou daňovými nerezidenty ČR),
24.840 Kč na druhého z manželů bez vlastních příjmů nebo s příjmy nepřesahujícími roční limit ve výši  68.000 Kč  a jedná-li se o druhého z manželů, který je držitelem průkazu ZTP/P,  v dvojnásobné výši,
2.520 Kč u poživatele částečného invalidního důchodu,
5.040 Kč u poživatele plného invalidního důchodu,
16.140 Kč u držitele průkazu ZTP/P,
4.020 Kč pro studenta (po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem).

Když chci uplatnit slevu na dani na manželku, která je na mateřské, počítá se do jejich příjmů i rodičovský příspěvek nebo mateřská?

Odpověď:
Příjmy, které se do příjmu manžela či manželky nezahrnují (úplný výčet):

• dávky státní sociální podpory
• dávky sociální péče
• dávky pomoci v hmotné nouzi
• příspěvek na péči, sociální služby
• státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem
• státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření
• stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání
• příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách,  který je od daně osvobozen

Příjmy, které se do příjmů manžela či manželky zahrnují (namátkový výčet, často chybně uplatňovaných):

• veškeré příjmy „v hrubém“!! Od zaměstnavatele, z podnikání, z nájmu…
• včetně příjmů od daně osvobozených např. prodej nemovitosti, auta, cenných papírů
• všechny druhy důchodů
• nemocenská
• náhrada mzdy při pracovní neschopnosti
• ošetřování člena rodiny
• podpora v nezaměstnanosti
• peněžitá pomoc v mateřství

Rodičovský příspěvek představuje formu dávek státní sociální podpory (stejně tak i porodné) a do vlastních příjmů manželky pro účely uplatnění slevy na manželku se nezahrnují. Naopak peněžitá pomoc v mateřství představuje dávky vyplácené v rámci nemocenského pojištění, proto tyto dávky zahrnete do příjmů manželky pro účely uplatnění slevy na manželku.

Pokud se má žena stala mou manželkou v polovině roku mohu si uplatnit "slevu na manželku podle § 35ba ZDP“? Manželka je od 02/2009 na mateřské dovolené?

Odpověď:
Slevu na dani na vyživovanou manželku žijící s Vámi v domácnosti můžete uplatnit pouze v případě, že manželka neměla příjmy vyšší než 68.000,- Kč za celý rok, do těchto příjmů se zahrnuje i peněžitá dávka v mateřství, nikoliv však rodičovský příspěvek, který představuje formu dávek státní sociální podpory. Slevu na manželku, v případě že splnila podmínky uvedené výše si můžete uplatnit ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně splněny. Pokud jste byli oddáni např. 23.7.2009, pak lze uplatnit slevu (za měsíce srpen – prosinec tedy 5 x 2.070 Kč) ve výši 10 350 Kč.

Daňové zvýhodnění

Jaká je v roce 2009 výše daňového zvýhodnění?

Odpověď:
Výše daňového zvýhodnění je stanovena  v § 35c ZDP.  Poplatník  má nárok na daňové zvýhodnění (pozn. při splnění všech podmínek vyplývajících ze ZDP) na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti ve výši 10.680 Kč ročně a jedná-li se o dítě, které je držitelem průkazu  ZTP/P, v dvojnásobné výši  (pro rok 2010 je částka zvýšena na 11 604 Kč), pokud neuplatňuje slevu na dani podle § 35a nebo § 35b ZDP.

Za jakých podmínek mohu uplatnit daňový bonus?

Odpověď:
Daňový bonus (roční) může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6, 7, 8 nebo § 9 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy (tj. 6 x 8 000 Kč = 48 000 Kč) stanovené pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou k počátku příslušného zdaňovacího období a neupravené s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti, podle zvláštního právního předpisu upravujícího výši minimální mzdy; u poplatníka, který má příjmy pouze podle § 9 nesmí výdaje převýšit tyto příjmy. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
Maximální limit pro vyplacení ročního  daňového bonusu je 52.200 Kč. Minimální výše pro výplatu daňového bonusu činí 100 Kč.

Měsíční daňový bonus lze vyplatit, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč, maximálně však do výše 4 350 Kč měsíčně, jestliže úhrn příjmů podle § 6 ZDP za příslušný kalendářní měsíc dosahuje u poplatníka alespoň výše poloviny minimální mzdy (tj. 4 000 Kč). Do těchto příjmů se také nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

Kdy je považováno dítě za vyživované?

Odpověď:
Za vyživované dítě poplatníka se pro účely zákona o daních z příjmů považuje dítě vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů a vnuk (vnučka), pokud jeho (její) rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit, pokud je

1. nezletilým dítětem,
2. zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá plný invalidní důchod (změna terminologie od zdaňovací období 2010: zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně) a

1. soustavně se připravuje na budoucí povolání; příprava na budoucí povolání se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře,
2. nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo
3. z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

Dočasný pobyt dítěte mimo domácnost nemá vliv na uplatnění daňového zvýhodnění. Jedná-li se o dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P, zvyšuje se na ně částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek; maximální výše pro vyplacení daňového bonusu však zůstává zachována.

Uzavře-li dítě  manželství a žije-li v domácnosti s manželem (manželkou), může uplatnit manžel (manželka) slevu na dani při splnění podmínek uvedených v § 35ba. Nemá-li manžel (manželka) příjmy, z nichž by mohl (mohla) uplatnit slevu na dani při splnění podmínek uvedených v § 35ba, může daňové zvýhodnění uplatnit rodič dítěte nebo poplatník, u něhož jde ve vztahu k dítěti o péči nahrazující péči rodičů, pokud dítě s ním žije v domácnosti.

Vyživuje-li dítě v jedné domácnosti více poplatníků, může daňové zvýhodnění uplatnit ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich.

Poplatníkovi, který vyživuje dítě jen jeden kalendářní měsíc nebo několik kalendářních měsíců ve zdaňovacím období, lze poskytnout daňové zvýhodnění ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro jeho uplatnění. Daňové zvýhodnění lze uplatnit již v kalendářním měsíci, ve kterém se dítě narodilo, nebo ve kterém začíná soustavná příprava dítěte na budoucí povolání, anebo ve kterém bylo dítě osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu.

Jakým způsobem  prokazuje  zaměstnanec nárok na daňové zvýhodnění u zaměstnavatele?

Odpověď:
Podle § 38l odst. 3 ZDP nárok na daňové zvýhodnění poplatník (zaměstnanec) u plátce daně (zaměstnavatele) na základě podepsaného „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti“ prokazuje:

1. úředním dokladem prokazujícím totožnost dítěte (vlastního, osvojeného, v péči, která nahrazuje péči rodičů, druhého z manželů a vnuků),
2. předložením průkazu ZTP/P, pokud je vyživované dítě jeho držitelem,
3. jsou-li oba manželé zaměstnaní, potvrzením od zaměstnavatele manželky (manžela), že nárok na daňové zvýhodnění současně neuplatňuje druhý z manželů,
4. potvrzením školy, že zletilé dítě žijící s poplatníkem v domácnosti se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem,
5. potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka o tom, že poplatník vyživuje v domácnosti zletilé dítě až do dovršení 26 let věku, které nepobírá plný invalidní důchod a nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

K tomu uvádíme, že ve lhůtě do 15. února  po uplynutí roku může též zaměstnanec  dodatečně se žádostí o roční  zúčtování  záloh  uplatnit i nárok na daňové zvýhodnění,  který v průběhu roku včas z jakýchkoliv důvodů  neuplatnil a za tím účelem ve stejné lhůtě musí zaměstnavateli předložit výše uvedené předepsané průkazy.

Zaměstnankyně předložila při nástupu do zaměstnání potvrzení o denním studiu na vyšší odborné škole a rozhodnutí ředitele školy o povolení individuálního vzdělávacího plánu. Zaměstnankyni není 26 let a žije v domácnosti s rodiči. Dotaz zní,  zda tato zaměstnankyně může uplatňovat slevu na dani na studenta a zda může rodič uplatňovat daňové zvýhodnění na vyživované dítě.

Odpověď:

1. Slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. f) ZDP může uplatnit poplatník po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let. Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Podle ustanovení § 12 odst. 1 písm. a) citovaného zákona nelze za soustavnou přípravu na budoucí povolání považovat dálkové, distanční, večerní nebo kombinované studium na středních školách a vyšších odborných školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné (§10 téhož zákona) nebo má-li v době takového studia nárok na podporu v nezaměstnanosti. Pokud Vaše zaměstnankyně skutečně studuje vyšší odbornou školu formou denního studia, jak se uvádí v potvrzení, potom je toto studium považováno za soustavnou přípravu na budoucí povolání, i když má rozhodnutím ředitele školy povolen individuální vzdělávací plán.
2. Ano, rodič může uplatňovat daňové zvýhodnění pokud jsou splněny podmínky § 35c odst. 6 písm. b) bod 1. ZDP za předpokladu, že tento nárok prokáže v souladu s § 38l odst. 3 ZDP.

Zaměstnavatel sráží zálohy na daň ze závislé činnosti zaměstnanci, kterému zemřela manželka. V domácnosti s ním žijí 4 děti, na které uplatňuje daňové zvýhodnění, a to  2 vlastní nezletilé děti a  2 zletilé děti manželky. Dotaz zní, zda i po smrti manželky je možno považovat za vyživované děti poplatníka ve smyslu § 35c odst. 6 ZDP zletilé vlastní děti zemřelé manželky, které s ním nadále žijí  ve společné  domácnosti.

Odpověď:
Podle pokynu D-300 k § 35c ZDP se za dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů považuje dítě osvojené, dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě, jehož rodič zemřel a dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu.
Pokud  trvá  společná domácnost dětí s ovdovělým poplatníkem, může uplatňovat daňové zvýhodnění na tyto děti podle § 35c ZDP jako doposud u svého zaměstnavatele, pokud splňuje ostatní podmínky dané zákonem.

Mzdová účetní odmítla můj požadavek na uplatnění daňového zvýhodnění za mou dceru, která je svobodná, ve věku 20 let a se svým dítětem žije se mnou a mou ženou ve společné domácnosti. Od letošního září (2009) zahájila dálkové studium na vyšší odborné škole. Domnívám se, že mám na daňové zvýhodnění na dceru nárok.

Odpověď:
Za předpokladu, že Vaše dcera není výdělečně činná, nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, je Vaše domněnka oprávněná. Dálkové studium na vyšší odborné škole za dodržení výše uvedených předpokladů je považováno dle § 12 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání. Podmínka soustavné přípravy na budoucí povolání podle § 35c, odst. 6, písm. b) bod 1. ZDP je splněna a daňové zvýhodnění by za existence Vámi popsaných skutečností a zákonných předpokladů  bylo možno uplatnit.

Sdílet na: