V praxi jde zejména o tyto případy:

1. Zaměstnanec po skonečneí roku do 15.2. nepředložil Potvrzení o výši příjmů a sražených daňových záloh od předchozího postupného zaměstnavatele v uplynulém roce, to je v roce 2009. V takovém případě se RZ vůbec neprovede.

2. Zaměstnanec v termínu do 15.2.2010 neprokázal způsobem uvedeným v § 381 zákona některou z nezdanitelných částek, nepředložil stanovený průkaz, ať již opomenutím, nebo z objektivních příčin. RZ se provede, ale k neprokázaným nezdanitelným částkám se nepřihlédne. Obdobně se nepřihlédne při RZ k daňovému zvýhodnění, pokud by zaměstnanec neprokázal vyživované dítě pro slevu na dani a současně pro případný daňový bonus.

Zaměstnanec, který nemá povinnost podat daňové přiznání a je oprávněn žádat o RZ, má i přesto právo podat daňové přiznání. Zajímavé je, že sice platí obecná lhůta pro podání daňového přiznání do 31.3.., ale poplatník dobrovolně podávající daňové přiznání může bez sankčních následků ze strany správce daně podat řádné daňové přiznání i později. Praktický smysl to má v případě, kdy výsledná daň z daňového přiznáníbude nižší než úhrn sražených daňových záloh a poplatníkovi vznikne přeplatek na dani. Naproti tomu u poplatníka, který byl povinen podat daňové přiznání a tuto povinnost v řádném termínu splnil, se obdobná situace řeší podáním dodatečného daňového přiznání na nižší daňovou povinnost podle § 41 zákona o správě daní a poplatků.

V případě podání daňového přiznání je důležité, aby poplatník měl potřebné doklady  a potvrzení o výši mzdy, sražených daňových zálohách a o daňovém zvýhodnění od všech postupných zaměstnavatelů v roce.Ve vyjímečném případě, kdy poslední zaměstnavatel v roce by na žádost provedl RZ a vrátil přeplatek a teprve potom se zaměstnanec rozhodl podat příznání, musí tento poslední zaměstnavatel provádějící RZ v případě vystavení potvrzení za uplynulý rok uvést i výši vráceného přeplatku z RZ. Samozřejmě v případech, kdy RZ vůbec nepřichází v úvahu a jde např. o souběh zaměstnavatelů, se také přikládají k přiznání všechna potvrzení od všech plátců v roce.

Potvrzení zaměstnavatele / zaměstnavatelů/ je povinnou přílohou  daňového přiznání přímo ze zákona / § 38 g odst.3/. Pokud tiskopis  daňového přiznání vydaný Ministerstvem financí obsahuje požadavek na další přílohy, je třeba tomuto požadavku vyhovět. Jde např. o potvrzení penzijního fondu o zaplaceném příspěvku, potvrzení o výši zaplacených úroků z úvěrů na bytové potřeby od stavební spořitelny nebo banky atd.

Není-li zaměstnanec schopen předložit potvrzení zaměstnavatele z objektivních příčin / kdy zaměstnavatel např. beze stopy zmizel a neexistuje kontaktní subjekt, který by podle § 38j dost. 3 zákona potvrzení vydal/ , v rámci daňového přiznání podaného správci daně se může pokusit zdokladovat správci daně výši mzdy, pojistného a sražených daňových záloh pomocí jiných dokladů, které má k dispozici / výplatní pásky, mzdový list/, a dosáhnout tak vrácení případného přeplatku na dani nebo doplatku na daňovém bonusu.

Sdílet na: