Vyskytují se dva odlišné názory na to, zda daňový bonus, který je eventuálně poskytován na vyživované děti zaměstnanců a který bývá z faktického hlediska označován za tzv. negativní daň, je třeba brát v úvahu i pro zjištění čisté mzdy pro účely srážek ze mzdy, jakož i pro zjištění čistého průměrného měsíčního výdělku.

Není přitom možné zaměňovat pojem čisté mzdy pro účely zúčtování resp. pro účely její výplaty (jestliže nejsou vůči zaměstnanci vedeny další srážky ze mzdy) s čistou mzdou pro účely srážek ze mzdy.

Zúčtovaná čistá mzda je samozřejmě případným daňovým bonusem ovlivněna.

Jinak je tomu ale pokud jde o čistou mzdu pro srážky ze mzdy a o zjištění čistého průměrného měsíčního výdělku. Čistá mzda (plat) má jako právní pojem význam pouze pro provádění srážek ze mzdy (platu), jejichž výpočet se provádí (dle § 148 odst. 2 zákoníku práce nejen pro účely soudních exekucí, ale pro všechny srážky) dle ustanovení o srážkách ze mzdy při výkonu soudních rozhodnutí (dle § 276 až § 302 OSŘ). Dle ustanovení § 277 odst. 1 se srážky provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob, sražená z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění.

Tyto prioritně sražené částky se srážení z hrubé mzdy a vypočtou se podle podmínek a sazeb platných pro povinného (dlužníka) v měsíci, za který se čistá mzda zjišťuje.

Ostatní srážky se vždy provádějí z čisté mzdy.

Průměrný čistý měsíční výdělek se dle ustanovení § 356 odst. 3 zákoníku práce zjišťuje z průměrného měsíčního hrubého výdělku odečtením zálohy na daň z příjmů fyzických osob, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku v nezaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění vypočtených podle podmínek a sazeb platných pro zaměstnance v měsíci, v němž se čistý průměrný měsíční výdělek zjišťuje.

Pokud jde o čistý průměrný měsíční výdělek výpočet a odečtení daňové zálohy a pojistného na sociální a zdravotní pojištění se provádí fiktivně, protože se z průměrného měsíčního výdělku tyto odvody neprovádějí - ty jsou prováděny ze mzdy a dalších zdanitelných příjmů zaměstnance za jednotlivé kalendářní měsíce.

Čistý průměrný měsíční výdělek se zásadně zjišťuje jen v souvislosti s ukončením pracovněprávního vztahu zaměstnance, který se jako uchazeč o zaměstnání bude na úřadu práce ucházet o podporu v nezaměstnanosti, resp. podporu při rekvalifikaci. (potvrzení pro úřad práce na žádost zaměstnance dle § 313 odst. 2 zákoníku práce)

Záloha na daň z příjmu ze závislé činnosti a funkčních požitků

Daňovou zálohu plátce mzdy (zaměstnavatel) vypočte dle podmínek stanovených zákonem (§ 38h zákona o dani z příjmu) Základem pro výpočet zálohy je úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků zúčtovaný nebo vyplacený poplatníkovi (zaměstnanci) za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období

Dle § 35 odst. 2 zákona o dani z příjmu se záloha na daň sníží o 1/12 částky snížení daně, tj. o měsíční slevu na dani v případech v § 35 ba odst. 1 písm. a),c) až f) zákona o dani z příjmu a dále o daňové zvýhodnění na vyživované dítě dle § 35 c zákona o dani z příjmu ve výši 1/12 stanovené částky.

Podmínkou pro přiznání slevy na dani (daňového zvýhodnění) je skutečnost, že zaměstnanec - poplatník podepsal plátci daně prohlášení (Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků k uplatnění nároku na odpočet nezdanitelných částek ze základu daň, slevy na dani, daňového zvýhodnění a pro výpočet zálohy na daň dle § 38h odst. 2 zákona o dani z příjmů).

Od vypočtené zálohy na daň se odečtou všechny částky slevy na dani (sleva na poplatníka, sleva na poživatele invalidního důchodu, studenta aj.) Slevy na dani se poskytují až do výše daňové povinnosti (§ 35ba zákona o dani z příjmů)

Daňové zvýhodnění na vyživované děti

U poplatníka je také možné uplatňovat také daňový zvýhodnění na vyživované dítě (děti) žijící s ním v domácnosti. Za vyživované děti se považují ty, které jsou uvedeny v § 35 odst. 6 zákona o dani z příjmů. Toto daňové zvýhodnění lze uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo oboje.

Měsíční sleva na dani se poplatníkovi poskytne maximálně do výše zálohy na daň (§ 35c zákona o dani z příjmů). Je- li takto vypočtená záloha na daň nižší než částka měsíčního daňového zvýhodnění na vyživované dítě, je vzniklý rozdíl měsíčním daňovým bonusem. Tento bonus zaměstnavatel jako plátce mzdy zaměstnanci poskytne za příslušný kalendářní měsíc. Existují také výjimky, kdy může být skutečná čistá mzda dokonce vyšší než mzda hrubá (pokud by daňový bonus byl vyšší než odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění placeného zaměstnancem).

Měsíční slevu na dani je nutné brát v úvahu při výpočtu čisté mzdy, resp. čistého průměrného výdělku, neboť jde o podmínky pro konečnou výši zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti. Tato záloha může být v důsledku slevy i nulová. Daňový bonus není součástí zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti – je zvláštním plněním poskytovaným poplatníkovi státem – a výpočet čisté mzdy (pro srážky ze mzdy) a čistého průměrného měsíčního výdělku neovlivňuje.

Pro úplnost ke správnosti postupu, kdy zjišťujeme čistý průměrný měsíční výdělek uveďme, že pro odečtení od hrubého průměrného měsíčního výdělku sazby pro zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti pro povinné pojistné platné pro zaměstnance v měsíci, v němž se průměrný měsíční čistý výdělek zjišťuje.

To má zásadní význam tehdy, když se mění u zaměstnance podmínky pro nárok na slevu na dani v rámci rozhodného období následujícího po rozhodném období, za které je zjištěn hrubý průměrný měsíční výdělek. Pro tento účel jsou rozhodující podmínky pro daňovou zálohu platné pro zaměstnance v měsíci, v němž se zjišťuje čistý průměrný měsíční výdělek, nikoliv v měsíci, v němž se zjišťoval hrubý průměrný měsíční výdělek.

Průměrný výdělek, a to i hodinový i hrubý měsíční se dle zákoníku práce (§354odst. 2) zjistí k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období ( k 1.4.,1.7.,1.10. a 1.1.) Z takto zjištěného hrubého průměrného měsíčního výdělku je v případě potřeby (ukončení pracovního poměru)zjišťován čistý průměrný měsíční výdělek. K poslednímu dni trvání pracovněprávního vztahu je možné zjišťovat také čistý průměrný měsíční výdělek a hrubý průměrný měsíční výdělek zároveň.

zdroj: mzdová účetní

Sdílet na: