Zdroj: ČSSZ

Od lednové splátky roku 2011 se zvýší všechny důchody z českého důchodového systému. Tedy řádné i předčasné důchody starobní, důchody pro invaliditu prvního, druhého i třetího stupně, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody. V září o tom rozhodla vláda nařízením č. 281/2010 Sb.

Základní výměra důchodu, která je společná pro všechny druhy důchodů, se zvýší z 2 170 Kč na 2 230 Kč měsíčně (o 60 Kč). Procentní výměra důchodu, která je individuální a zjednodušeně řečeno závisí na výši příjmů a dobách důchodového pojištění, vzroste o 3,9 %. Navýšení procentní výměry se týká všech důchodů přiznaných před 1. lednem 2011.................... více informací zde

Sdílet na:

              

Zdroj: ČSSZ

Pracovat bez omezení v pracovněprávním vztahu (sjednaném na dobu určitou či neurčitou) a současně pobírat starobní důchod – takovou možnost nabízí současná právní úprava důchodového pojištění poživatelům řádného či předčasného starobního důchodu, kteří již dosáhli důchodového věku.

Pro tzv. předčasné starobní důchodce, kteří ještě nedosáhli důchodového věku, se však nic nemění – jim výplata důchodu nenáleží při jakékoli výdělečné činnosti zakládající účast na důchodovém pojištění (byť by byla sjednána na dobu jakkoliv krátkou a byly v ní dosahovány relativně nízké pracovní příjmy) až do dosažení důchodového věku. Výplata důchodu se tedy pozastavuje...... celý článek

Sdílet na:

              

Zdroj: ČSSZ

Do 72 zemí světa vyplácela Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) k 30. 6. 2010 celkem 56 866 důchodů. Oproti stejnému období roku 2009 to představuje nárůst o 4 897 (tj. o 8,6 %). Tehdy se jednalo o 51 969 důchodů.

Nejvíc důchodů do zahraničí v prvním pololetí ČSSZ vyplácela na Slovensko, a to 16 304, důchodcům do Polska (12 269) a do Spolkové republiky Německo (10 687). Na seznamu zemí, kam ČSSZ důchody zasílá, jsou také například exotické země jako Rwanda, Mali, Paraguay, Kostarika, Island, Filipíny, Thajsko a další. ČSSZ přitom do zahraničí vyplácí všechny druhy důchodů, tedy důchody starobní, invalidní, vdovské, vdovecké i sirotčí. Výplata důchodů do zahraničí si ke konci pololetí 2010 vyžádala celkové výdaje ve výši 1 miliardy 248 milionů Kč.

Celý článek naleznete zde

Sdílet na:

              

Česká správa sociálního zabezpečení vyplácela ke konci ledna 2010 celkem 2 220 211 starobních  důchodů. Přitom penzistů starobních i osob pobírajících důchody invalidní a pozůstalostní evidovala ČSSZ celkem 2 792 060. Těm Česká správa sociálního zabezpečení k 31. lednu 2010 vyplácela celkem 3 419 486 důchodů. Kromě toho zasílala ČSSZ celkem 57 577 důchodů do zahraničí.

Invalidních důchodů (jedná se o invalidní důchody prvního, druhého nebo třetího stupně) vyplatila ČSSZ klientům ke konci ledna celkem 475 284, pozůstalostních důchodů (vdovských, vdoveckých a sirotčích) bylo 723 991.

Náhradní dobou je doba účasti na pojištění u:

· studentů středních a vysokých škol v ČR prvních 6 let po dosažení 18 let

· uchazečů o zaměstnání po dobu, po kterou jim náleží hmotné zabezpečení, a dále v rozsahu nejvíce tří let

· osob se zdravotním pojištěním zařazených v teoretické a praktické přípravě pro zaměstnání nebo výdělečnou činnost

· osob konajících vojenskou nebo civilní službu

· osob pečujících o dítě ve věku do 4 let, nebo o dítě do 18 let, je-li dlouhodobě těžce atd.

Hlavní zásady vedení a předkládání evidenčních listů důchodového pojištění

Zdroj: ČSSZ

(§ 38 a 39 zákona č. 582/1991 Sb.)

Zaměstnavatel vede ELDP pro každou osobu účastnou důchodového pojištění (dále jen pojištěnec) vždy za jednotlivý kalendářní rok, příp. jeho část, došlo-li k zahájení výdělečné činnosti, zakládající účast na důchodovém pojištění, nebo k jejímu ukončení v průběhu kalendářního roku. ELDP se vede i pro poživatele starobního důchodu, který ještě nedovršil důchodový věk (tzv. poživatel předčasného starobního důchodu, jemuž výplata starobního důchodu po nástupu do zaměstnání nenáleží) a nově i pro poživatele starobního důchodu, výdělečně činného po dovršení důchodového věku, pokud tento byl kdykoli v minulosti nebo je v současné době účasten důchodového pojištění v cizině.

§ Při trvání dvou (více) souběžných výdělečných činností jednoho pojištěnce u téhož zaměstnavatele v průběhu kalendářního roku zaměstnavatel vyhotovuje a předkládá samostatné ELDP pro každou výdělečnou činnost.

§ Pokud výdělečná činnost v průběhu kalendářního roku skončila a je nepochybné, že občan ve stejném kalendářním roce do tří měsíců znovu výdělečnou činnost u téhož zaměstnavatele zahájí, ELDP se neuzavírá a neodesílá. Dojde-li do tří měsíců k nástupu do zaměstnání, využijí se k zápisu další volné řádky téhož ELDP.

Důchodový věk činí

a) u mužů 60 let,
b) u žen

1. 53 let, pokud vychovaly alespoň pět dětí,
2. 54 let, pokud vychovaly tři nebo čtyři děti,
3. 55 let, pokud vychovaly dvě děti,
4. 56 let, pokud vychovaly jedno dítě, nebo
5. 57 let,

pokud pojištěnci dosáhli tohoto věku do 31. prosince 1995.

Zaměstnavatelem se pro účely důchodového pojištění rozumí právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává jiné fyzické osoby nebo k níž jsou fyzické osoby ve vztahu, který zakládá účast na důchodovém pojištění. Za zaměstnavatele se považují též organizační složky státu, v nichž jsou zařazeny fyzické osoby v pracovním poměru nebo činny na základě dohody o pracovní činnosti, služební úřady, v nichž jsou státní zaměstnanci podle služebního zákona zařazeni k výkonu státní služby, věznice a vazební věznice (dále jen "věznice"), v nichž vykonává trest odnětí svobody odsouzený zařazený do práce, a příslušné útvary, složky nebo jiné organizační části bezpečnostních sborů nebo ozbrojených sil České republiky, které vyplácejí příslušníkům bezpečnostních sborů nebo vojákům z povolání plat (dále jen "útvar").
Zaměstnavatelé jsou povinni vést potřebné záznamy o skutečnostech rozhodných pro nárok na dávky důchodového pojištění, jejich výši a výplatu a předkládat je příslušným orgánům sociálního zabezpečení.
Změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na dávku, její výši a výplatu jsou zaměstnavatelé povinni písemně hlásit, není-li určeno jinak, do osmi dnů. Na výzvu orgánů sociálního zabezpečení jsou organizace povinny podat hlášení a předložit záznamy ve lhůtě určené tímto orgánem, a není-li lhůta určena, do osmi dnů od doručení výzvy.

Všeobecný vyměřovací základ za rok 2008 je 23 280 Kč, přepočítací koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2008 pak 1,0184. Ve středu 16. září o tom rozhodla vláda. Uvedené údaje jsou nezbytné pro výpočet důchodů v roce 2010.

Výše těchto ukazatelů vychází z vývoje české ekonomiky v předchozím období. Každým rokem je stanovuje vláda na základě údajů z Českého statistického úřadu (ČSÚ). Všeobecný vyměřovací základ zákon definuje jako výši průměrné měsíční mzdy zjištěné ČSÚ za kalendářní rok. Přepočítací koeficient je podle zákona podílem průměrné měsíční mzdy zjištěné ČSÚ za první pololetí roku 2008 a 2009. Velmi zjednodušeně řečeno tak jde o koeficient, který příjmy v uplynulém období zhodnocuje na příjmy v současné době.