Zdroj: Česká daňová správa

Vyhláška č. 350/2010 Sb. -  o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2011, ze dne 26. listopadu 2010

Ministerstvo financí stanoví podle § 189 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce:

§ 1
Základní sazby zahraničního stravného v cizí měně pro rok 2011 jsou stanoveny v  příloze k této vyhlášce.

§ 2
Vyhláška č. 459/2009 Sb., o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2010, se zrušuje.

§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2011.

ministr
Ing. M.Kalousek

A

B

Č

D

E

F

G

H

CH

I

J

K

L

M

N

O

P

R

Ř

S

Š

T

U

V

Z

Sdílet na:

              

Zaměstnavatel je povinen stanovit výplatní termín tak, aby mzda byla splatná nejpozději poslední den měsíce následujícího po měsíci, ve kterém vznikl nárok na mzdu; mzda splatná v průběhu dovolené je automaticky a v plné výši (nebo v očekávané) splatná před nástupem dovolené; umožňuje-li to technika výpočtu mezd, je mzda při ukončení pracovního poměru na žádost zaměstnance splatná v den ukončení pracovního poměru.

Mzda (plat) se vyplácí na pracovišti a v pracovní době, nebylo-li dohodnuto jinak. Pracovištěm se pro tyto účely nemusí rozumět konkrétní místo, kde jako zaměstnanec vykonává práci. Výplata mzdy (platu) bezhotovostním způsobem je výjimkou z obecné zásady, že se mzda (plat) vyplácí na pracovišti a v pracovní době.

I těsně před odjezdem na dovolenou a to i bez ohledu na to, zda se jedná o zahraniční dovolenou či v ČR, vás z ní může váš šéf odvolat. Ve většině firem je již pravděpodobně sestaven plán letošních dovolených. Každý zaměstnanec tedy ví, kdy bude dovolenou čerpat.

Průměrný hodinový výdělek

Základní formou průměrného výdělku je pouze průměrný hodinový výdělek a nikoliv též průměrný denní (směnový) výdělek. Průměrný měsíční výdělek se zjišťuje z průměrného hodinového výdělku, pro což zákon stanoví jednoznačný závazný postup. Přepočtový koeficient vychází z počtu 365,25 dnů v průměrném roce, což při vydělení 12 a 7 představuje průměrný počet týdnů v měsíci 4,348. Toto číslo bude násobeno stanovenou týdenní pracovní dobou zaměstnance nebo jeho sjednanou kratší pracovní dobou. Vzorec pro přepočet průměrného hodinového výdělku (PHV) na průměrný měsíční výdělek (PMV) je následující:

Zaměstnankyni, pokud bude po celý rok 2010 čerpat rodičovskou dovolenou, právo na dovolenou pro rok 2010 nevznikne.

Pokud bude rodičovskou dovolenou čerpat i v roce 2011, bude situace shodná. Zaměstnanci vznikne právo na dovolenou v kalendářním roce za podmínky, že v tomto roce v době od 1. 1. do 31. 12 odpracuje alespoň 60 dnů. Za odpracovaný den se považuje takový den, kdy zaměstnanec práci koná a také doby uvedené v § 348 odst. 1 ZP s výjimkami upravenými v § 216 odst. 3 zákoníku práce. Právě podle ustanovení § 216 odst. 3 zákoníku práce je nutno posoudit , že rodičovská dovolená matky se pro účely dovolené jako odpracovaný den neposuzuje. Jedná se tak o dobu zameškanou.

Rodičovská dovolená je překážkou v práci na straně zaměstnance, nicméně pro účely dovolené se jako výkon práce posuzují výhradně překážky v práci, které jsou uvedeny v nař. vl. č. 590/2006 Sb. Výjimkou je také doba čerpání mateřské dovolené, případně rodičovské dovolené u muže, ale u něj pouze v rozsahu mateřské dovolené ženy.

Zaměstnanec proto v době čerpání rodičovské dovolené, protože rodičovská dovolená je dobou zameškanou (doba čerpání peněžité pomoci v mateřství je naopak dobou odpracovanou), nemůže splnit podmínku odpracování potřebného počtu dnů a právo na dovolenou v tomto roce nevznikne. Samozřejmě to platí za podmínky, že po celý kalendářní rok 2010 bude zaměstnankyně čerpat rodičovskou dovolenou.

Sdílet na:

              

Pokud zaměstnavatel v průběhu celé služební  cesty zaměstnanci zajistí bezplatně některé z hlavních denních jídel (snídani-oběd-večeři), je oprávněn krátit stravné a to dle zákoníku práce. Míru krácení upraví zaměstnavatel ve vnitřním předpisu (případně v kolektivní, pracovní nebo jiné smlouvě) nebo individuálně před každou pracovní cestou. Zaměstnavatel je oprávněn stravné krátit pouze za podmínky, že zaměstnance o míře krácení předem informuje a to nejlépe písemně.

Na tomto postupu nic nemění skutečnost, kdy byla zaměstnavatele uhrazena faktura za stravování. V tomto případě je důležitá skutečnost, že zaměstnanec na jídlo ani částečně finančně nepřispíval.

Sdílet na:

              

Zdroj: MFČR

Vyhláška č. 459/2009 Sb. -  o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2010, ze dne 14. prosince 2009

Za každý kalendářní den pracovní cesty v roce 2010 poskytne zaměstnavatel zaměstnanci v neveřejné sféře stravné nejméně ve výši:

a) 61 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
b) 93 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
c) 146 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

Za každý kalendářní den pracovní cesty poskytne zaměstnavatel zaměstnanci ve veřejné sféře stravné ve výši:

a) 61 Kč až 73 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
b) 93 Kč až 112 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
c) 146 Kč až 174 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

Sdílet na:

              

Souběh pojištění znamená, že pojištěnec vykonává současně několik činností, ze kterých je nemocensky pojištěn. Například se může jednat o dva pracovní poměry nebo pracovní poměr a samostatně výdělečnou činnost. V takovém případě se nárok na dávku posuzuje v každém pojištění samostatně, nicméně dávka ze všech pojištění náleží pouze jednou. To znamená, že se sečtou příjmy ze všech pojistných poměrů za zákonem stanovené období a ty se redukují tak, jako by se jednalo o jeden pojistný poměr.

Jiná situace je u náhrady mzdy Tu v případě souběhu více zaměstnání poskytuje každý zaměstnavatel zvlášť.

Sdílet na:

              

(§115 nZP)

za dobu práce ve svátek přísluší zaměstnanci na prvním místě náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek. Za dobu náhradního volna má nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Zaměstnavatel se může se zaměstnance dohodnout na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě nejméně ve výši průměrného výdělku (100%) namísto náhradního volna.

Jestliže zaměstnanec v důsledku svátku, který připadl na jeho obvyklý pracovní den, nepracuje, přísluší mu náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho část za mzdu nebo její část, která mu v důsledku svátku ušla. U zaměstnanců s měsíční mzdou se tato mzda v praxi zpravidla  nekrátí, i když je možné i poskytování náhrady mzdy. Pokud  zaměstnanci ušla jen část mzdy, přísluší mu za den svátku část průměrného výdělku, např. jestliže je na část své běžné směny (v níž pracoval, pokud by nebyl svátek) povolán do práce. O tzv. placeném svátku a o náhradním volnu za práci přesčas a zap ráci ve svátek.