1. Pohledávky, pro které byl soudem, soudním exekutorem, správcem daně nebo orgánem správního úřadu nebo jiného státního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku nařízen výkon rozhodnutí (exekuce), nabývají pořadí dnem, kdy je plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí nebo usnesení obsahující toto vyrozumění – a to přesto, že rozhodnutí není ještě pravomocné. Bylo-li plátci mzdy doručeno téhož dne několik pohledávek, mají stejné pořadí (tuto zásadu je ovšem nutné analogicky uplatnit obecně ve vztahu k jakýmkoliv pohledávkám.

2. Pořadí srážek na základě dohod o srážkách ze mzdy uzavřených se zaměstnavatelem se řídí dnem, kdy byla dohoda uzavřena.

3. Pořadí srážek na základě dohod o srážkách ze mzdy uzavřených zaměstnancem s jinou právnickou nebo fyzickou osobou než se současným zaměstnavatelem se řídí dnem, kdy byla zaměstnavateli – plátci mzdy dohoda doručena.

4. Pohledávky zaměstnavatele, které si může zaměstnavatel sám srazit ze mzdy zaměstnance i be jeho souhlasu nabývají pořadí dnem, kdy bylo započato s prováděním srážek. Začátek sražení však může být odsunován jinými pohledávkami, kter získávají pořadí doručením příslušné listiny. Proto – jedná-li se o větší pohledávku zaměstnavatele – je pro něj i těchto případech výhodnější uzavření dohody o srážkách ze mzdy.

5. Pořadí srážek odborových členských příspěvků se řídí dnem, kdy zaměstnanec vyslovil souhlas s prováděním těchto srážek.

Zvláštnosti při výkonu soudních rozhodnutí

Zasláním nařízení výkonu rozhodnutí přikáže soud plátci mzdy, aby po doručení tohoto nařízení prováděl ze mzdy povinného (zaměstnance – dlužníka) příslušné srážky a tyto částky mu nevyplácel. Dnem doručení nařízení takové exekuce plátci mzdy ztrácí povinný právo na vyplacení té části mzdy ,která odpovídá stanovené výši srážek.

Plátce mzdy sražené částky deponuje až do okamžiku, kdy jej soud vyrozumí, že exekuční rozhodnutí nabylo právní moci.

Poté plátce mzdy sražené částky vyplatí oprávněnému,tj.osobě, v jejíž prospěch jsou srážky nařízeny(věřiteli). Je-li pohledávka uspokojena, plátce mzdy přestane srážky provádět. Požádá-li o to plátce mzdy, oprávněný nebo povinný, určí soud sám, jaká částka má být v příslušném výplatním období ze mzdy povinného sražena, a je-li více oprávněných, kolik z ní případně na každého z nich.Dojde-li během výkonu rozhodnutí ke změně rozsudku (exekučního titulu), které záleží ve zvýšení výživného, vztahuje se nařízení exekuce i na všechny částky zvýšeného výživného. Zvýšené výživné má stejné pořadí jako zbytek pohledávky. Nemusí být tedy pro něj vydáno nové či další exekuční rozhodnutí. Soud zaměstnavatele vyrozumí.

Povahu exekuce mají též rozhodnutí příslušné správy sociálního zabezpečení a výkonu jejího rozhodnutí týkajícího se zejména vymáhání dlužného pojistného a přeplatků na dávkách nemocenského pojištění,resp.pokut.

Postup při srážení

Výpočtová základna pro účely srážky ze mzdy je odvozena:

1. Životního minima jednotlivce, které se pro rok 2009 nemění a činí 3126 Kč

a

2. Normativních nákladů na bydlení jednotlivce v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy stanovených pro obec velikosti 50000 – 99999 obyvatel, bez ohledu na to, v jaké obci povinný skutečně žije. Tato částka je pro rok 2009 nově stanovena na 3 804 Kč. , oproti 3155 Kč v roce 2008, a je tak zvýšena o 649 Kč.

Součet částek v bodě 1. a 2. nově činí 6930 Kč (v roce 2008 to bylo 6281 Kč – zvýšení činí již zmíněných 649 Kč). Tato částka je výpočtovou základnou pro dále uvedené položky Aa) a B). to platí jako fikce pro všechny povinné (dlužníky), přičemž k jejich skutečné rodinné situaci a místu pobytu se nepřihlíží (všichni jsou posuzováni jako jednotlivci žijící v obci již vedené velikosti.

Dále uvedená částka Ab) je odvozována z částky Aa).

Nařízením vlády o nezabavitelných částkách jsou stanoveny:

A Dvě složky základní nezabavitelné částky, a to:

a. na osobu povinného

b. na každou osobu, které je povine poskytovat výživné

přičemž základní nezabavitelná částka je rovna jejich úhrnu.

B.částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení (hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy).

Základní nezabavitelnou částku povinného (dlužníka tvoří nezabavitelná částka Aa) a pokud má povinnost poskytovat výživné, připočítá se tolik násobků částky Ab), kolika osobám je povinen poskytovat výživné.

Posuzování na které tyto osoby se částka Ab) počítá, stanoví pro některé případy nařízení vlády o nezabavitelných částkách.

Na manžela povinného se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem (manželé nemusí žít ve společné domácnosti). Na dítě jež společně vyživují, se započítává jedna čtvrtina na nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Jedna čtvrtina nezabavitelné částky se nezapočítává na každého z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá (je-li ale výživné sráženo na základě dohody o srážkách ze mzdy, tyto vyživované osoby se započítávají).

Požaduje se, aby základní nezabavitelná částka byla zaokrouhlena na celé koruny nahoru. Na rozdíl od stavu platného do roku 2006 tak nejsou zaokrouhlovány jednotlivé složky této částky (Aa – Ab), které bylo dříve možno považovat za samostatné základní nezabavitelné částky, ale je zaokrouhlován až jejich součet u každého zaměstnance – povinného. Protože všechny položky vycházejí pro rok 2009 v celých korunách, k zaokrouhlování nedochází.

Při zvýšení životního minima nebo normativních nákladů na bydlení uplatní plátce mzdy nov vypočtenou nezabavitelnou částku a částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, poprvé za výplatní období (tj.zúčtovací období), do něhož připadne den, od něhož se tyto částky zvyšují. Protože zvýšení normativních nákladů nastává k 1. lednu 2009, použijí se nově dané částky poprvé za lednové zúčtovací období, tedy pro srážky ze mzdy či platu za leden 2009.

Je možné nadále provádět srážky z dávek nemocenského pojištění s výjimkou srážek na základě exekucí a dohod o srážkách na úhradu přeplatku na dávce.To platí i v případě, že výplatu těchto dávek bude i nadále provádět zaměstnavatel (jestliže nárok vznikl před 1.1.2009). Vztahuje se to dokonce i na dávky zúčtované k výplatě po 1.lednu 2009 za období před tímto datem (zejména za prosinec 2008).

Přednostními pohledávkami jsou (zákon č. 30/2000Sb)

· pohledávky výživného

· pohledávky náhrady škody způsobené ublížením na zdraví

· pohledávky náhrady škody způsobené úmyslnými trestnými činy

· pohledávky daní a poplatků

· pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění, důchodového zabezpečení

· pohledávky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a veřejné zdravotní pojištění

· pohledávky náhrady za příspěvek na výživu dítěte a potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče

· od roku 2007 pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci

· od roku 2007 rovněž pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory.

Životní minimum k 1.1.2009

Existenční minimum k 1.1.2009

Příklad:

Ženatý muž, který vyživuje 2 děti, má od 1.1.2009 základní nezabavitelnou částku 4620 Kč – 3465 Kč (3x 1155 Kč) = 8 085 Kč (dosud po zaokrouhlení 7328 Kč)

Ženatý muž, který vyživuje 6 dětí a oba své rodiče (celkem 9 osob), má tuto částku 4620 Kč + 10395 Kč (9x1155Kč) = 15015 Kč (dosud po zaokrouhlení 13609 Kč)

Sdílet na: