Kdy lze srážet se mzdy

A) Na základě dohody o srážkách ze mzdy.

1. Dohodou o srážkách se mzdy k uspokojení pohledávek zaměstnavatele

2. Dohodou o srážkách se mzdy a jiných příjmů podle občanského zákoníka

3. Dohodou o srážkách se mzdy k uspokojení závazků zaměstnance 

1) Uspokojení pohledávky oprávněného, jeli jím zaměstnavatel, je možné zajistit dohodou mezi ním a zaměstnancem jako dlužníkem, která musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná.To se týká například náhrady škody, za kterou zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli a  zaplacení hodnoty odebraných potravin a nápojů v závodním stravování po odečtení příspěvku zaměstnavatele.

2) Věřitel – fyzická či právnická osoba – si tím zajišťuje zaplacení své pohledávky. Zaměstnavatel – plátce mzdy není účastníkem dohody o srážkách ze mzdy. Ze zákona má však povinnost ji realizovat, je-li mu předložena. Náklady např. za bankovní převod nebo poštovné nese zaměstnavatel (pokud se nedohodne s dlužníkem nebo věřitelem na úhradě, ale ti na to nemusí přistoupit). Dohoda musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná.

3) ZP umožňuje uzavření dohody o srážkách ze mzdy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem k uspokojení závazků zaměstnance. Zákon neupravuje náležitosti této dohody a ani nepožaduje její písemnou formu, nicméně její písemné uzavření je nezbytné pro prokázání dne, kdy pohledávka nabyla pořadí.

B) Jinak jen na účely výslovně a taxativně v zákoně uvedené, a to:

- daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti,
- pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění,
- zálohu na mzdu nebo plat, kterou je zaměstnanec povinen vrátit proto, že nebyly splněny podmínky pro přiznání této mzdy nebo platu,
- nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady, popřípadě jiné nevyúčtované zálohy poskytnuté zaměstnanci k plnění jeho pracovních úkolů,
- náhradu mzdy nebo platu za dovolenou, na niž zaměstnanec ztratil právo nebo na niž mu právo nevzniklo a náhradu mzdy nebo platu, na niž    zaměstnanci právo nevzniklo.

Výkon rozhodnutí (exekuce) nařízených soudem, soudním exekutorem, správcem daně, orgánem správního úřadu, jiného státního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku se řídí zvláštním právním předpisem.
Srážky ze mzdy zaměstnance ve prospěch zaměstnavatele za přijetí do zaměstnání, ke složení peněžních záruk nebo k úhradě smluvních pokut nejsou dovoleny.

Srážka odborových členských příspěvků

ZP upravuje možnost provádět srážky k úhradě členských příspěvků zaměstnance, který je členem odborové organizace, bylo-li to sjednáno v kolektivní smlouvě nebo na základě jiné písemné dohody mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací a souhlasí-li s tím zaměstnanec-odborář.

Sdílet na: