Pouze v pěti členských zemích EU není minimální mzda zavedena. Průměrné mzdě se nejvíce blíží v Irsku, kde minimální mzda činí 52 % průměrné mzdy. Evropským trendem je zavedení minimální mzdy. Minimální mzda je důležitým motivačním faktorem. Evropské státy usilují o co nejvyšší rozdíl mezi životním minimem a minimální mzdou. V tomto případě jsou občané motivováni přijmout jakoukoliv práci, která jim zaručí podstatně vvyšší životní standard než pobírání sociálních dávek.

V Česku je výše minimální mzdy již třetím rokem stejná. Česko je tedy zemí, kde se minimální mzda nezvyšovala nejdéle ze všech zemí Evropské unie. Minimální mzda se totiž v jednotlivých zemích většinou mění každoročně.

Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci v pracovněprávním vztahu. Její základní právní úprava je stanovena zákoníkem práce (zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Výši základní sazby minimální mzdy, dalších sazeb minimální mzdy odstupňovaných podle míry vlivů omezujících pracovní uplatnění zaměstnance a podmínky pro poskytování minimální mzdy stanovuje nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

Minimální mzda se vztahuje na všechny zaměstnance v pracovním poměru nebo právním vztahu založeném dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti). Nerozlišuje se, jde-li o pracovní poměr na dobu určitou či neurčitou nebo o souběžné pracovní poměry. Nárok na minimální mzdu vzniká v každém pracovním poměru nebo právním vztahu založeném dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr samostatně.

Minimální mzda platí jako jediná mzdová veličina pro zaměstnance v organizacích podnikatelské sféry, v nichž se uplatňuje kolektivní vyjednávání o mzdách. V jednotlivých kolektivních smlouvách lze dohodnout minimální mzdu vyšší než uvádí nařízení vlády o minimální mzdě.

V ostatních organizacích podnikatelské sféry, ve kterých není uzavřena kolektivní smlouva nebo nejsou mzdové podmínky v kolektivní smlouvě sjednány, platí vedle minimální mzdy nejnižší úrovně zaručené mzdy. Nejnižší úroveň zaručené mzdy pro 1. skupinu prací je shodná s výší minimální mzdy.

V nepodnikatelské sféře (veřejných službách a správě) se uplatňuje vedle minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy systém platových tarifů.

3. Výše hrubé minimální mzdy

• základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí 8 000 Kč za měsíc nebo 48,10 Kč za hodinu,

Nedosáhne-li celková mzda zaměstnance výše minimální mzdy, náleží mu doplatek do minimální mzdy. Do dosažení mzdy se ale pro tento účel nezahrnuje mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve stíženém prostředí, z apráci v noci, ve svátek a ani příplatek za práci v sobotu a v neděli. Doplatek se poskytuje do minimální měsíční mzdy, při při odměňování platem - při odměňování mzdou jen tehdy, je-li to sjednáno nebo určeno předem. V ostatních případech se prodlatek použije minimální hodinová mzda, což platí u odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Sdílet na: