Od 1. ledna 2012 zůstávají v platnosti změny v nemocenském pojištění, které byly provedeny už k 1. lednu 2011. Nadále tedy platí, že nemocenské se bude vyplácet až od 22. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti (DPN) a denní výše nemocenského činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu (DVZ) po celou dobu DPN nebo nařízené karantény. Tato opatření by měla platit do 31. 12. 2013.

Zdroj: ČSSZ

Od 1. 1. 2011 se bude nemocenské vyplácet až od 22. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti (DPN) nebo nařízené karantény. Zaměstnavatel bude poskytovat zaměstnanci náhradu mzdy podle zákoníku práce v období prvních 21 kalendářních dnů trvání DPN či nařízené karantény.

Zaměstnanci – poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně se bude nemocenské vyplácet od 22. kalendářního dne pracovní neschopnosti po dobu nejvýše 63 kalendářních dnů.

Tato opatření by měla platit tři roky.

Pro dobu od 1. 1. 2011 bude nadále platit právní úprava denní výše nemocenského - tj. 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu (DVZ) po celou dobu DPN nebo nařízené karantény, která byla přijata původně jen pro rok 2010. (Místo dřívější odstupňované sazby nemocenského z redukovaného DVZ ve výši 60 %, 66 % a 72 %.)

Zdroj: ČSSZ

V zákoně č. 589/1992 Sb., o pojistném na  sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dochází od 1. 1. 2011 pro zaměstnavatele k následujícím změnám:

Odpočet poloviny náhrady mzdy od pojistného

Zaměstnavatelé si již nebudou odečítat od odváděného pojistného polovinu náhrady mzdy náležející za pracovní dny v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény s výjimkou zaměstnavatelů do 25 zaměstnanců účastných nemocenského pojištění (tzv. malí zaměstnavatelé), kteří se dobrovolně přihlásí do zvláštního režimu placení pojistného na sociální zabezpečení.

Polovinu náhrady mzdy vyplacenou za pracovní dny roku 2010 si bude možné odečíst od pojistného jen za měsíc prosinec 2010. Z náhrady mzdy, která bude zúčtována do ledna 2011 nebo do dalších měsíců, nebude  již možné uplatňovat nárok na úhradu poloviny této náhrady mzdy, i kdyby náhrada mzdy náležela za období dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény před rokem 2011.

Od 1. ledna každého roku se zvyšují redukční hranice pro výpočet denního vyměřovacího základu v závislosti na výši průměrné mzdy, a to podle § 22 zákona o nemocenském pojištění. V tomto článku vám přinášíme porovnání dávek v roce 2010 a 2011.

(1) V kalendářním roce činí

Změny v nemocenském pojištění od 1. 6. 2010

zdroj: ČSSZ

Dne 1. 6. 2010 nabývá účinnosti zákon č. 166/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, a zákon č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010.

Tímto zákonem dochází v oblasti nemocenského pojištění k některým změnám ovlivňujícím výši dávek.

Dávky v mateřství

Dávky v mateřství se budou vypočítávat stejným způsobem jako v roce 2009. To znamená, že se výše peněžité pomoci v mateřství za kalendářní den zvyšuje na 70 % denního vyměřovacího základu (od 1. 1. 2010 činila 60 %) a při výpočtu této dávky a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství se částka do první redukční hranice (791,- Kč) počítá 100 % (od 1. 1. 2010 se počítala 90 %).

Pojištěncům, kteří pobírali peněžitou pomoc v mateřství před 1. 6. 2010 a náleží jim i po tomto datu, bude však dávka podle přechodného ustanovení tohoto zákona zvýšena až od 1. 7. 2010. Peněžitá pomoc v mateřství se vyplácí zpětně za kalendářní měsíc. To znamená, že dávku za červen, která se vyplácí v měsíci červenci, obdrží tito pojištěnci ještě ve stejné výši jako dosud, ve zvýšené výši bude poskytnuta až dávka za měsíc červenec, která se vyplácí v měsíci srpnu. Totéž platí i pro poskytování vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství........ více přímo na stránkách ČSSZ.

Sdílet na:

              

Dle § 371 odst. 1 ZP náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity (dále jen renta) přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu. Ke snížení invalidního důchodu pro souběh s jiným důchodem dle právních předpisů o důchodovém pojištění, ani k výdělku zaměstnance, kterého dosáhl zvýšeným pracovním úsilím, se nepřihlíží.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) chce na pravou míru uvést zavádějící informaci, která vyšla v článku Lubomíra Mandíka, publikovaném v Právu 19. ledna 2010. Ten zpochybňuje pětiletou promlčecí lhůtu pro vrácení pojistného na sociálních zabezpečení.

Tento ekonom a podnikatel v textu o vrácení pojistného na sociální zabezpečení zpochybňuje pětiletou promlčecí lhůtu, která zazněla na tiskové konferenci ministra práce a sociálních věcí Petra Šimerky. Prý ji v zákoně nenašel.

Aby bylo vše jasné, MPSV uvádí: Vrácení tzv. sociálního pojištění upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Konkrétně § 17 s názvem "Přeplatek pojistného". V odstavci 1 se píše: "Přeplatek na pojistném se vrací plátci pojistného nebo jeho právnímu nástupci do pěti let po uplynutí kalendářního roku, v němž vznikl, pokud není jiného splatného závazku vůči okresní správě sociálního zabezpečení. Je-li takový závazek, použije se přeplatku na pojistném k jeho úhradě."

Ve věcech pojistného na sociální pojištění se postupuje vždy podle výše citovaného právního předpisu, který má charakter veřejnoprávní úpravy. Ve věcech řízení, která se týkají sociálního zabezpečení, pak "pravidla" stanovuje zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, konkrétně § 104a a následující.

Je tedy zřejmé, že přeplatky a nedoplatky na pojistném se neřídí občanským zákoníkem a mají speciální úpravu. Z ní vyplývá, že pokud vznikl přeplatek na pojistném v roce 2007, běží pětiletá lhůta pro jeho vrácení od začátku roku 2008 a uplyne 31. prosince 2012.

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Sdílet na:

              

Zákon o nemocenském pojištění zavedl do nemocenského pojištění nový institut " přerušení pojištění", který však neslouží pro účely nemocenského pojištění.

K přerušení nemocenského pojištění za trvání zaměstnání dochází:

- po dobu, tzv. neplaceného pracovního volna, které zaměstnavatel poskytl  zaměstnanci na jeho žádost, aniž zaměstnanec má na takové volno nárok , a toto neplacené volno trvá alespoň 31 kalendářních dnů.

- po dobu rodičovské dovolené, na kterou zaměstnanec nárok má. V době rodičovské dovolené se nemocenské pojištění nepřerušuje v období, za které zaměstnanci náleží peněžitá pomoc v mateřství.

Pokud potřebujete poradit či zjistit konkrétní informace k nemocenskému pojištění (výplata dávek nemocenského, peněžité pomoci v mateřství či ošetřovného) je Vám k dispozici call centrum pro oblast nemocenského pojištění na telefonním čísle +420 840 406 040, každý pracovní den v těchto úředních hodinách:

pondělí a středa: 8:00–17:00 hodin,
úterý a čtvrtek: 8:00–14:30 hodin,
pátek: 8:00–14:00 hodin.
S čím Vám může call centrum ČSSZ pomoci?

Podstatnou roli hraje rozhodnutí o pracovní neschopnosti vystavené ošetřujícím lékařem, tzv. neschopenka. Zaměstnanec odevzdává zaměstnavateli tři díly této neschopenky, a to Rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, Rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti a také díl označený jako Hlášení zaměstnavateli o vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Je-li pracovní neschopnost dlouhodobější, prokazuje zaměstnanec trvání pracovní neschopnosti tzv. Potvrzením o trvání pracovní neschopnosti, ktré mu vystavuje ošetřující lékař.