Podpůrčí doba je doba, po kterou lze poskytnout dávku nemocenského pojištění. U nemocenského je podpůrčí doba omezena trváním pracovní neschopnosti, bez ohledu na to, zda za dobu pracovní neschopnosti náležela či nenáležela náhrada mzdy nebo nemocenské.

Podpůrčí doba činí:

380 kalendářních dnů u nemocenského (Podpůrčí doba u nemocenského začíná 15. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény)).

70 kalendářních dnů u nemocenského, je-li pojištěnec poživatelem starobního důchodu nebo plného invalidního důchodu

9 nebo 16 kalendářních dnů u OČR

28 týdnů, 37 týdnů nebo 22 týdnů u PPM.

Do podpůrčí doby se u nemocenského započítávají předchozí období PN bez ohledu nato, zda byla za PN poskytována náhrada mzdy nebo nemocenské, anebo náhrada mzdy a nemocenské nenáležely například proto, že si zaměstnanec PN způsobil úmyslně.

Podpůrčí doba se prodlužuje u PN, na které vznikl nárok před 31.12.2008 z jednoho roku na 380 dnů.

Po vyčerpání podpůrčí doby může OSSZ na žádost zaměstnance prodloužit poskytování nemocenského. Prodloužená podpůrčí doba nemůže být delší než 2 roky tj.

380 dnů + 350 dnů = 730 dnů.

Nebude-li poskytování nemocenského prodlouženo, měl by si pojištěnec pořádat o plný nebo částečný invalidní důchod.

Podpůrčí doba u nemocenského u poživatele starobního nebo plného invalidního důchodu činí 70 kalendářních dnů při jedné PN i při více PN v kalendářním roce. Do této podpůrčí doby se zahrnují jen kalendářní dny PN, za které je nárok na nemocenské, nezahrnují se do ní proto dny PN v prvních 14 dnech trvání PN, za které se zpravidla poskytuje náhrada mzdy, a dny PN po vyčerpání 70 dnů poskytování nemocenského. U poživatele starobního nebo plného invalidního důchodu zároveň platí, že nemůže být překročena  podpůrčí doba 380 dnů trvání PN, včetně zápočtů předchozích pracovních neschopností.

U poživatelů starobních a plných invalidních důchodů neplatí omezení podpůrčí doby na 70 dnů pro poskytování náhrady mzdy za prvních 14 dnů trvání PN, platí u nich nej obecné omezení podpůrčí doby na 380 dnů.

Příklad:

Zaměstnanec je uznán PN od 1.3.2009. V období 380 kalendářních dnů před vznikem PN nebyl práce neschopným (v období od 15.2.2009 do 28.3.2009)

o Nemocenská náleží od 15.3.2009. Podpůrčí doba začíná 1.3.2009 a končí 380 dnem trvání pracovní neschopnosti. Tento den připadá na 15.3.2010.

Zaměstnanec byl uznán PN od 1.6.2009, pracovní neschopnost bude trvat déle než rok. V období 380 kalendářních dnů před vznikem PN, tj. v období od 17.5.2008 do 31.5.2009 byl práce neschopným.

o 12 kalendářních dnů v červnu 2008 z důvodu nemoci. Za první 3 dny nemocenské nenáleželo, 35 kalendářních dnů v únoru 2009 pro nemoc (od 4.praocvního dne měl nárok na náhradu mzdy, nemocenské nepobíral, protože pracovní neschopnost netrvala déle než 14 dnů), 14 kalendářních dnů v dubnu 2009 pro karanténu, měl nárok jen na náhradu mzdy, protože karanténa netrvala déle než 14 dnů.

Poživatel starobního důchodu byl uznán PN od 1.1. – 20.3.2009, tj. po dobu 79 kalendářních dnů. V prvních 14 dnech obdržel náhradu mzdy za pracovní dny od 4.pracovního dne, za 65 kalendářních dnů obdržel nemocenské.

o Za prvních 14 dnů obdrží náhradu mzdy za 5 kalendářních dnů nemocenské, tím vyčerpal v kalendářním roce limit dnů podpůrčí doby (70 dnů), nemocenské již mu nelze v tomto roce přiznat.

neomluvená absence: má nárok na výplatu nemocenského (a navíc se dny neomluvené absence neodečítají ze dnů, kterými dělíme vyměřovací základ RO – rozhodného období)

vyloučení nároku na nemocenské: platí pro toho, kdo si přivodil pracovní neschopnost:

a/ v úmyslu vylákat nemocenské

b/ zaviněnou účastí ve rvačce

c/ jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných látek

d/ při spáchání úmyslného trestného činu, za který zákon (ne výše konkrétního trestu) stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice přesahuje 1 rok

snížení nebo odnětí nemocenského: při porušení léčebného režimu, rozhoduje o tom příslušná OSSZ

Příklad:

Zaměstnanec byl uznán PN od 1.8. – 20.9. Dne 16.8 porušil režim práce neschopného a OSSZ mu odňala nemocenské na dobu od 16.8 – 31.8.

o Nemocenská náleží za 15 srpen ve výši 60%DVZ, od 1.9. ve výši 66%DVZ.

za část dne: pokud pracovní neschopnost vznikne v průběhu dne (zaměstnanec část dne odpracuje, např. 2 hodiny), náleží mu nemocenské i za tento den, a to poměrným (alikvotním) dílem, za část dne se poskytuje pouze u nemocenského, nikdy ne u POČR nebo PPM.

Příklad:

Zaměstnanec byl uznán PN od 1.června do 15 července 2009. Dne 16.července 2009 nastoupil do zaměstnání, odpracoval 3 hodiny z 8 hodinové pracovní doby a byl opět uznán PN.

o Dne 16.července je 46 dnem trvání pracovní neschopnosti, nemocenské náleží nadále ve výši 66%. Za 16. Červenec obdrží 5/8 z nemocenského, tj. jen za část pracovní doby, kterou neodpracoval.

v průběhu dovolené: pokud vznikne PN zaměstnanci v době dovolené na zotavenou, přerušuje se touto pracovní neschopností dovolená na zotavenou

při souběžném zaměstnání: nemocenské náleží z obou zaměstnání součtem, které zakládá účast na nemocenském pojištění

Příklad:

Zaměstnankyně vykonává dvě zaměstnání (A a B). V zaměstnání A pobírá PPM, dítěti jsou dva měsíce. V zaměstnání B nesplnila podmínku nároku na PPM, pobírala až od šestého týdne po porodu nemocenské (do 31.října 2009), poté začala v zaměstnání B pracovat. V zaměstnání A nadále pobírá PPM. Od 15. Listopadu byla uznána práce neschopnou pro zaměstnání B. DVZ před redukcí činil:

1600 Kč u zaměstnavatele A

800 Kč u zaměstnavatele B

o PPM má přednost před ostatními dávkami, ani její výše se nikdy nekrátí pro souběh s jinými dávkami, bude poskytována stále ve stejné výši. Podle odst. 3 nesmí být úhrn dávek vyšší než nemocenské vypočtené z vyměřovacího základu třetí redukční hranice. Z částky ve výši třetí redukční hranice by činilo nemocenské (72%) 934 Kč za kalendářní den. Tato částka se vypočte takto:

o 704, 40 Kč – z příjmu do první redukční hranice (ze 786 Kč) se započte 90%

o 235,20 Kč – z příjmu mezi první a druhou redukční hranicí (z 392 Kč) se započte 60%

o 353,40 Kč – z příjmu mezi druhou a třetí redukční hranicí ( z 1178 Kč) se započte 30%

Součet těchto částek činí 1296 Kč. (tj. DVZ po redukci), nemocenské činí 72% z této částky tj. 934 Kč. Úhrn dávek nesmí být proto vyšší než tato částka. PPM náleží ve výši 804 Kč. DVZ před redukcí činí 1600 Kč, po redukci 1148 Kč, sazba 70%. Nemocenské by náleželo ve výši 430 Kč a 516 Kč, podle toho, jak dlouho trvala (60%,66% a 72% z redukovaného DVZ 716 Kč)

Součet PPM a nemocenského nemůže být vyšší než 934 Kč. PPM musí vždy činit 804 Kč, nemocenské proto bude činit pouze 130 Kč za kalendářní den.

nemocenské zaměstnankyně, která byla z důvodu těhotenství nebo mateřství převedena na jinou práci: pokud je to pro ni výhodnější, musí se stanovit vyměřovací základ z rozhodného období ke dni převedení na jinou práci, namísto ke dni vzniku pracovní neschopnosti.

Příklad:

Zaměstnankyně byla převedena na jinou práci od 16.3.2009. Pracovní doba je rozvržena na 5 dnů v týdnu, 8 hodin denně. DVZ zjištěný ke dni převedení na jinou práci činí 700 Kč.

o DVZ byl vypočten z RO 12 kalendářních měsíců od 1.března 2008 do 28. Února 2009. V březnu činil započitatelný příjem 18600 Kč ( z něho bylo odvedeno pojistné na sociální zabezpečení). Průměr zapojitelných příjmů činí 600 Kč (18600:31 kalendářními dny měsíce března). VPTM činí 100 Kč za kalendářní den (700 Kč – 600 Kč). Za březn náleží VPTM ve výši 1600 Kč. VPTM náleží ode dne převedení na jinou práci, tj. od 16.března za 16 kalendářních dnů.

o V dubnu byla PN od 1. do 12.dne, měla nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele, od 20.do30. ošetřovala nemocné dítě, za 9 dnů měla nárok na ošetřovné (do 28.dubna, dne 29. A 30. Ošetřovala bez nároku na ošetřovné. V dubnu činil zapojitelný příjem 3570 Kč. Od 30 dnů měsíce dubna se musí odečíst 12 dnů PN a 21 dnů ošetřování. Zůstane 7 kalendářních dnů. 3570 Kč se dělí 7 dny, výsledná částka 510 Kč je průměr zapojitelných příjmů na kalendářní den v dubnu. VPTM činí 90 Kč za den, poskytne se jen za 7 dnů, za dny PN a ošetřování se neposkytuje. VPTM bude činit za duben 630 Kč.

Sdílet na: