Pokud firma zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, má v nemocenském pojištění jednak ohlašovací a oznamovací povinnost a také další povinnosti zaměstnavatele.

Od svých zaměstnanců přijímá žádosti o dávky a posílá je příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ, spolupracuje s orgány nemocenského pojištění a platí pojistné na sociální zabezpečení.

Každý zaměstnavatel se do 8 dnů od nástupu prvního zaměstnance musí na předepsaném tiskopise přihlásit u příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ do registru zaměstnavatelů. Stejně tak má povinnost do 8 dnů hlásit jakoukoliv změnu a podat odhlášku z registru zaměstnavatelů do 8 dnů od skončení zaměstnání posledního zaměstnance.

Zaměstnavatel je dále povinen oznámit na předepsaném tiskopise do 8 dnů den nástupu zaměstnance do zaměstnání a den skončení zaměstnání. Na tiskopise je zaměstnavatel povinen uvést údaje potřebné pro vedení registru pojištěnců. Návod jak správně vyplnit tiskopis „Oznámení o nástupu do zaměstnání (skončení zaměstnání)“ je uveden v základních zásadách vyplňování jednotlivých údajů tohoto tiskopisu.

Přijímá od svých zaměstnanců, případně od bývalých zaměstnanců, žádosti o dávky nemocenského pojištění. K žádosti zaměstnavatel připojuje vyplněný tiskopis „Příloha žádosti o dávku nemocenského pojištění“ a vše neprodleně posílá příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ.

Zaměstnanci vyplácí prvních 14 dnů pracovní neschopnosti (PN) nebo karantény tzv. náhradu mzdy. Ta náleží zaměstnanci, který je nemocensky pojištěn. Zaměstnavatel poskytuje nemocnému zaměstnanci náhradu mzdy za pracovní dny – při dočasné pracovní neschopnosti od čtvrtého pracovního dne (při karanténě od prvního pracovního dne), a to jen v době trvání pracovního vztahu. Vypočítává ji z průměrného výdělku, který se stanovuje stejně, jako kdyby v den vzniku pracovní neschopnosti nastupoval zaměstnanec na dovolenou.

Náhrada mzdy není dávkou nemocenského pojištění a zaměstnavatel ji vyplácí na základě předložení dokladů o PN (tím je rozhodnutí o vzniku dočasné PN a rozhodnutí o ukončení dočasné PN nebo potvrzení o trvání PN, trvá-li PN déle než 14 kalendářních dnů). Její poskytování je upraveno zákoníkem práce. Náhrada mzdy poskytovaná v době prvních 14 kalendářních dnů PN do výše nároku podle zákoníku práce se nedaní, zaměstnavatel si v roce 2009 polovinu částky, kterou zaměstnancům zúčtoval na náhradě mzdy v kalendářním měsíci, odečte z pojistného odvedeného v tomto měsíci. Tento odečet není však možné provést z částky náhrady mzdy při PN, která by převyšovala nárok dle zákoníku práce. Z náhrady mzdy do výše zákonného nároku se neplatí pojistné na sociální či zdravotní pojištění. Zaměstnavatel může náhradu mzdy zvýšit nad zákonem stanovenou částku.

V době, kdy zaměstnavatel vyplácí práceneschopnému zaměstnanci náhradu mzdy, tj. v prvních 14 dnech, může sám kontrolovat dodržování stanoveného režimu, nebo o to může požádat příslušnou OSSZ/PSSZ/MSSZ. Poruší-li práceneschopný stanovený léčebný režim, může mu snížit nebo odejmout v prvních 14 kalendářních dnech náhradu mzdy.

Zaměstnavatel sráží pojistné zaměstnanci ze mzdy (platu) a odvádí je spolu s pojistným, které musí  platit sám, na účet příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ; pojistné je přitom splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.

Zaměstnavatel odvádí pojistné za jednotlivé kalendářní měsíce. Pojistné za kalendářní měsíc je nově splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Pojistné se odvádí na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.

Sdílet na: