Kromě splnění všeobecných podmínek nároku na nemocenské dávky zákon o sociálním pojištění vyžaduje pro vznik nároku u této nemocenské dávky i splnění specifické podmínky nároku.

Zaměstnankyně, která je těhotná, nebo která se stará o narozené dítě, má nárok na mateřskou, pokud v posledních 2 letech před porodem byla nemocensky pojištěná nejméně 270 dnů.

Do období 270 dnů nemocenského pojištění se započítává období:

- Jakéhokoliv ukončeného nemocenského pojištění, pokud důvod pro poskytnutí mateřské vznik po 31.12.2007

- Přerušení povinného nemocenského pojištění z důvodu čerpání rodičovské dovolené

Podmínka péče o narozené dítě se považuje za splněnou v období, ve které je dítě přijaté do ústavní péče zdravotnického zařízení.

Zaměstnankyni, které zaniklo nemocenské pojištění v období těhotenství, nárok na mateřskou vzniká od začátku 6.týdne před očekávaným dnem porodu určeným lékařem, nebo ode dne porodu, pokud porodila dříve:

- Jí trvala ochranná lhůta ke dni začátku 6.týdne před očekávaným dnem porodu nebo

- Ke dni, který bezprostředně předchází dni začátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu určeným lékařem nebo skutečným dnem porodu, pobírala nemocenské nebo ošetřovné.

Vyrovnávací dávka je nemocenskou dávkou, na kterou vzniká zaměstnankyni nárok, pokud splní zákonem ustanovené podmínky nároku na nemocenské dávky a je převedená na jinou práci:

- Po dobu těhotenství, protože práce, které předtím vykonávala, jsou podle zvláštního předpisu

- Po dobu mateřství a do konce devátého měsíce po porodu, protože, práce, které předtím vykonávala, jsou podle nařízení vlády zakázané matkám do konce devátého měsíce po porodu nebo podle lékařského posudku ohrožuje její zdraví nebo mateřství a při práci, na kterou je převedená, dosahuje bez svého zavinění nižší příjem, jak při práci, kterou vykonávala před převedením.

Převedením na jinou práci podle zákone je, i tehdy, kdy nedochází ke změně druhu práce:

- Snížení normovaného výkonu práce

- Osvobození od vykonávání některých pracovní činností

- Převedení těhotné zaměstnankyně nebo zaměstnankyně do konce devátého měsíce po porodu na jiné pracoviště nebo pracovní místo

- Osvobození od vykonávání noční práce těhotné zaměstnankyně

Důvodem pro poskytnutí ošetřovné je buď potřeba ošetřování nebo potřeba péče.

V prvním případě jde o skutečnost, že zaměstnanec ošetřuje nemocné dítě, manžela, manželku, nemocného rodiče, nemocného manžela rodiče, kterého zdravotní stav podle potvrzení příslušného lékaře nevyhnutně vyžaduje ošetřování jinou fyzickou osobou.

V druhém případě jde o skutečnost, že zaměstnanec se stará o dítě do 10 let věku, pokud byla dítěti nařízena karanténa aj.

Dítě se pro účely ošetřovného považuje vlastní dítě nebo osvojené zaměstnance nebo jejího manžela, nebo dítě, které bylo zaměstnanci svěřené do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu.

Ošetřovné patří v tom stejném případě jen jednou a jen jednomu pojištěnci.

Vznik nároku na nemocenské a doba poskytování

Nárok na ošetřovné vzniká zaměstnanci, po splnění všech zákonem stanovených podmínek od 1.dne potřeby ošetřování nebo péče a zaniká dnem skončení potřeby ošetřování nebo péče, nejpozději uplynutím 10.dne potřeby ošetřování nebo péče.

To platí i v případě, pokud zaměstnanec po dobu některých dní potřeby ošetřování vykonával činnost zaměstnance. Ve dnech, ve kterých vykonával činnost zaměstnance, nemá nárok na ošetřovné, má příjem, který se považuje za vyměřovací základ.

Výše nemocenského zaměstnance, který má nárok na nemocenské od 11.dne dočasné pracovní neschopnosti, je 55% denního vyměřovacího základu nebo pravděpodobného denního vyměřovacího základu.

Výše nemocenské zaměstnance, kterému dočasná pracovní neschopnost vznikla v ochranné lhůtě, nebo kterému zaniklo nemocenské pojištění v období dočasné pracovní neschopnosti je:

- 25% denního nebo pravděpodobného denního vyměřovacího základu od 1.dne dočasné pracovní neschopnosti do 3.dne dočasné pracovní neschopnosti

- 55% denního nebo pravděpodobného denního vyměřovacího základu od 4.dne dočasné pracovní neschopnosti

Nemocenské se poskytuje za kalendářní dny. Výsledná částka nemocenského patřící za období od 1.1.2009 se zaokrouhluje na 10 eurocentů nahoru.

Výška nemocenského se urči z pravděpodobného vyměřovacího základu, pokud důvod pro poskytnutí nemocenského vznikl v den vzniku nemocenského pojištění nebo v rozhodujícím období neměl vyměřovací základ pro placení pojistného na nemocenské pojištění.

Sdílet na:

              

Nárok na nemocenské zaniká zaměstnanci dnem právoplatnosti rozhodnutí soudu, podle kterého byl zaměstnanec právoplatně odsouzen za úmyslný trestný čin, v důsledku kterého se stal dočasně práceneschopným.

V některých případech zaměstnanec nemá nárok na výplatu nemocenského, i přesto, že mu zůstává nárok na nemocenské dávky zachován. Jedním z důvodů je skutečnost, že má nárok na výplatu mateřské.

Za dny, po dobu kterých má nárok na výplatu mateřské, nemá nárok na výplatu nemocenského.

Dalším důvodem je porušení léčebného režimu určeného lékařem. V případě prokázání této skutečnosti zaměstnanec nemá nárok na výplatu nemocenského do skončení dočasné pracovní neschopnosti nejvíc v rozsahu 30 kalendářních dní a to ode dne porušení léčebného režimu určeného lékařem.

Léčebný režim může zaměstnanec porušit nejen v období pobírání nemocenského, ale také v době pobírání náhrady příjmu při dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance. V takovém případě zaměstnanec nebude mít nárok na výplatu nemocenského od 11.dne dočasné pracovní neschopnosti do skončení dočasné pracovní neschopnosti, nejvíc v rozsahu 30 kalendářních dní ode dne porušení léčebného režimu. Dny, za které nemá nárok na výplatu náhradu příjmu při dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance z důvodu porušení léčebného režimu. Dny za které nemá nárok na výplatu náhrady příjmu při dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance z důvodu porušení léčebného režimu určeného lékařem, se odečtou od 30 kalendářních dní, ve kterých nemá nárok na výplatu nemocenského.

Sdílet na:

              

Zaměstnanci, kterému vznikl důvod na poskytnutí nemocenského po dobu trvání povinného nemocenského pojištění, vzniká nárok na nemocenské od 11.dne dočasné pracovní neschopnosti a zaniká dnem následujícím po skončení dočasné pracovní neschopnosti, nejpozději uplynutím 52.týdne od vzniku dočasné pracovní neschopnosti, tj. uplynutím podpůrčí doby, pokud zákon o sociálním pojištění neustanoví jinak.

Důvod pro poskytnutí nemocenského vzniká dnem vzniku dočasné pracovní neschopnosti.

Nárok na nemocenské zaměstnanci, kterému dočasná pracovní neschopnost vznikla v ochranné lhůtě, vzniká od prvního dne dočasné pracovní neschopnosti a zaniká dnem následujícím po skončení dočasné pracovní neschopnosti, nejpozději uplynutím podpůrného období.

Zaměstnankyni, která je v období před očekávaným dnem porodu dočasně práce neschopná, vzniká nárok na nemocenské od 11.dne dočasné pracovní neschopnosti a zaniká začátkem 6.týdne před očekávaným dnem porodu určeným lékařem, pokud vznikl zaměstnankyni nárok na mateřskou, za předpokladu, že podpůrčí doba neuplynuly dříve.

Do podpůrčí doby se započítávají i přecházející období dočasné pracovní neschopnosti, pokud patří do období 52 týdnů před jeho vznikem pokud není uvedeno jinak:

Do podpůrčí doby se nezapočítávají:

- Předcházející období dočasné pracovní neschopnosti, pokud nemocenské pojištění trvalo alespoň 26 týdnů od skončení poslední dočasné pracovní neschopnosti a pojištěnec po dobu tohoto období nemocenského pojištění nebyl dočasně práceneschopným,

- Období nařízené karantény

Sdílet na:

              

Pro účely zákona o službách zaměstnanosti je občanem se zdravotním postižením:

- občan, uznaný za invalidního občana podle zákona o sociálním pojištění

- občan, který má pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost o 20%, ale nejvíc o 40%

Občan se ZP prokazuje invaliditu a procentuální míru poklesu jeho schopnosti vykonávat výdělečnou činnost z důvodu tělesného postižení , duševní poruchy nebo poruchy správním rozhodnutím nebo posudkem útvau sociálního zabezpečení.

Občan je invalidní, pokud pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav (který má podle poznatků lékařské vědy trvat déle než jeden rok), má pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost o víc jak 40% v porovnání se zdravou fyzickou osobou.

Povinnosti zaměstnavatelů při obsazování volných pracovních míst

Zaměstnavatel nesmí zveřejňovat nabídky zaměstnání, které obsahují jakékoliv omezení a diskriminaci podle rasy, barvy pleti, pohlaví, věku, jazyka, víry a náboženství, zdravotního postižení, politického a jiného smýšlení, odborové činnosti, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnosti nebo etnické skupiny, majetku, rodinného stavu.

Evidence zaměstnání některých skupin zaměstnanců

ÚPSVaR vede i evidenci údajů o zaměstnání občana členského státu EU a jeho rodinných příslušníků a evidenci údaje zaměstnávání cizince, která obsahuje především jméno a příjmení, bydliště, datum narození, pohlaví, ukončené vzdělání, státní příslušnost, odvětví a druh vykonávané práce a místo výkonu práce.

Pro použití motorového vozidla na pracovní cestě musí být splněné dvě podmínky a to, že zaměstnanec:

- použije při pracovní cestě jakékoliv cestovní motorové vozidlo s výjimkou vozidla zaměstnavatele, a že

- se písemně dohodl se zaměstnavatel o použití tohoto vozidla.

Rozsah nárokových náhrad a podmínky jejich poskytování

Za cestovní výdaje se považují i výdaje za použití cestovního motorového vozidla na pracovní cestě, tj. nárokové náhrady:

- částka základní náhrady

- náhrada za pohodné hmoty

- Tyto náhrada jsou nárokovým plněním pro zaměstnance, zaměstnavatel je povinen je poskytovat zaměstnanci obě současně.

ZP rozlišuje ve vazbě na souhlas zaměstnance s vysláním na pracovní cestu dva druhy pracovních cest:

- pracovní cestu vykonávají v rámci obvodu obce pravidelného pracoviště nebo bydliště zaměstnance, na kterou nepotřebuje souhlas zaměstnance

- pracovní cestu mimo obvod obce pravidelného pracoviště nebo bydliště, na kterou je možné zaměstnance vyslat jen s jeho souhlasem.

Podmínky pracovní cesty

- místo nástupu na pracovní cestu a místo skončení pracovní cesty

- místo výkonu práce

- doba trvání pracovní cesty

- způsob dopravy

- další podmínky pracovní cesty