Pro použití motorového vozidla na pracovní cestě musí být splněné dvě podmínky a to, že zaměstnanec:

- použije při pracovní cestě jakékoliv cestovní motorové vozidlo s výjimkou vozidla zaměstnavatele, a že

- se písemně dohodl se zaměstnavatel o použití tohoto vozidla.

Rozsah nárokových náhrad a podmínky jejich poskytování

Za cestovní výdaje se považují i výdaje za použití cestovního motorového vozidla na pracovní cestě, tj. nárokové náhrady:

- částka základní náhrady

- náhrada za pohodné hmoty

- Tyto náhrada jsou nárokovým plněním pro zaměstnance, zaměstnavatel je povinen je poskytovat zaměstnanci obě současně.

ZP rozlišuje ve vazbě na souhlas zaměstnance s vysláním na pracovní cestu dva druhy pracovních cest:

- pracovní cestu vykonávají v rámci obvodu obce pravidelného pracoviště nebo bydliště zaměstnance, na kterou nepotřebuje souhlas zaměstnance

- pracovní cestu mimo obvod obce pravidelného pracoviště nebo bydliště, na kterou je možné zaměstnance vyslat jen s jeho souhlasem.

Podmínky pracovní cesty

- místo nástupu na pracovní cestu a místo skončení pracovní cesty

- místo výkonu práce

- doba trvání pracovní cesty

- způsob dopravy

- další podmínky pracovní cesty

Průměrný výdělek je zaměstnavatel povinen zjišťovat vždy k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí ze mzdy zúčtované zaměstnanci na výplatu v rozhodujícím období a z doby odpracované v tomto období. Rozhodujícím obdobím je vždy předcházející kalendářní čtvrtletí. Pokud pracovní poměr vznikl zaměstnanci v průběhu předcházejícího čtvrtletí, průměrný výdělek se zjišťuje ze zúčtované mzdy a z odpracované doby od vzniku zaměstnání do konce kalendářního čtvrtletí.

Zjištěný průměrný výdělek (nebo pravděpodobný výdělek) se používá po celé čtvrtletí. Jedině v případě, že Zákoník práce přímo ukládá z určitých důvodů upravit průměrný výdělek zaměstnance, zaměstnavatel je povinen změnit výšku používaného nebo zjištěného průměrného výdělku zaměstnance.

Průměrný výdělek se zjišťuje jako průměrný hodinový výdělek. Při jeho zjišťování se zúčtovaná mzda za předcházející čtvrtrok, případně upravená na účely zjišťování průměrného výdělku, vydělí celkovým počtem hodin odpracovaných zaměstnancem v uvedeném čtvrtroku. S účinností od 1.1.2009 se v souvislosti se zavedením eura uzákonilo, že průměrný hodinový výdělek se aritmeticky zaokrouhluje na 4 desetinná místa.

Zákoník práce rozlišuje 3 skupiny srážek, a to přednostní srážky ze mzdy, další srážky ze mzdy, které může zaměstnavatel srazit bez souhlasu zaměstnance a srážky, které může vykonat jen na základě předcházející dohody o srážkách ze mzdy se zaměstnancem.

Přednostními srážkami se rozumí:

- povinného pojistného (na sociální pojištění, zálohy na veřejné zdravotní pojištění a nedoplatku z ročního zúčtování záloh veřejné zdravotní pojištění, příspěvku na doplňkové důchodové spoření, které je povinen platit zaměstnanec)

- záloha na daň (nebo daně, nedoplatku zálohy na daň, nedoplatku na dani, nedoplatku, který vznikl zaviněním daňového poplatníka na zálohu na daň a nedoplatku z ročního zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků)

Zaměstnavatel je povinen mzdu splatnou za předcházející měsíc vyplatit nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce s výjimkou případu, že se v kolektivní nebo pracovní smlouvě dohodlo jiné (kratší nebo delší) období splatnosti mzdy.

Mzdu splatnou v době dovolené na zotavenou musí zaměstnavatel vyplatit ještě před nastoupením dovolené, pokud o to zaměstnanec požádá.

Mzda splatná za období ke skončení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen vyplatit v den skončení pracovního poměru, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na výplatě mzdy v řádném nebo mimořádném výplatním termínu. Den výplaty poslední mzdy nesmí být pozdější než je dohodnutý řádný termín výplaty mzdy za poslední měsíc práce zaměstnance v pracovním poměru.

Zaměstnanci se poskytuje mzdová kompenzace za ztížený výkon práce, v důsledku skutečnosti, že zaměstnanci jsou povinni používat osobní ochranné pracovní prostředky., které zhoršují jejich pracovní podmínky a pracovní pohodu oproti jiným zaměstnancům.

Nárok na mzdovou kompenzaci může vzniknout jen v případě, že i přes už vykonaným technickým, organizačním a specifickým ochranným a preventivním opatřením podle právních předpisů na ochranu zdraví zaměstnanců, které je zaměstnavatel povinen vykonávat:

Noční prací je práce vykonávaná mezi 22. a 6. hodinou. Zaměstnanec pracující v rozmezí noční práce má při dosažené mzdě nárok i na mzdové zvýhodnění za noční práci za celou dobu noční práce. Pokud se přestávky v práci na odpočinek a jídlo se do pracovní doby nezapočítávají, zaměstnance v rámci vymezeného úseku noční práce při půlhodinové přestávce v práci odpracuje a zaplacených má jen 7,5 hodiny.

Zaměstnanci přísluší za noční práci mzdové zvýhodnění ve výšce nejméně 20% minimálního mzdového nároku ustanoveného pro 1.stupeň náročnosti práce. Sazba tohoto minimálního mzdového nároku je nominálně shodná s výškou minimální mzdy a je ustanovená pro týdenní pracovní doby 40 hodin.

Sdílet na:

              

Za práci ve svátek má zaměstnanec nárok na mzdové zvýhodnění nejméně ve výšce 50% své průměrné mzdy. Zaměstnavatel může v pracovní smlouvě se zaměstnancem nebo v kolektivní smlouvě dohodnout vyšší sazby, případně je diferencovat podle charakteru svátku, ve kterém došlo k výkonu práce. V případě, že svátek, který je jinak obvyklým pracovním dnem zaměstnance, případně do doby čerpání dovolené, tento den se mu do čerpání dovolené nezapočítává. Toto ustanovení platí i pro zaměstnance pracující v nerovnoměrně rozvržené pracovní době.

Náhradní volno za práci ve svátek

Pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnou na čerpání náhradního volna za práci ve svátek, zaměstnanec ztratí nárok na toto mzdové zvýhodnění. I v případě práce ve svátek může zaměstnanec za 1 hodinu práce ve svátek vyčerpat vždy jen 1 hodinu náhradního volna.

Práce přesčas je práce vykonávaná zaměstnancem:

• na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad určenou týdenní pracovní dobu, vyplývající z předem určeného rozvrhu pracovní doby a
• mimo rámec rozvrhu pracovních směn

V případě zaměstnance s kratší pracovní dobou je práce přesčas práce přesahující jeho týdenní pracovní dobu s tím, že tomuto zaměstnanci není možné nařídit práci přesčas.

V rámci mzdových podmínek zaměstnavatel musí dohodnout částku základní složky mzdy. Základní složka mzdy je definována jako složka mzdy, poskytována zaměstnanci podle odpracované doby a nebo podle dosáhnutého výkonu. Jako základní složku mzdy, jejichž výška se musí uvést v pracovní smlouvě, zaměstnavatel dohodne poskytování:

• časové mzdy(uvedení částky tarifní mzdy hodinové, měsíční mzdy)
• úkolové mzdy (uplatňování podle norem spotřeby práce, uvedení výše při 100% plnění)
• podílové mzdy(např. tam, kde výsledky právě můžeme hodnotit objemovými ukazateli tržeb, zisku aj..)
  Celý článek... Přidat nový komentář