V rámci mzdových podmínek zaměstnavatel musí dohodnout částku základní složky mzdy. Základní složka mzdy je definována jako složka mzdy, poskytována zaměstnanci podle odpracované doby a nebo podle dosáhnutého výkonu. Jako základní složku mzdy, jejichž výška se musí uvést v pracovní smlouvě, zaměstnavatel dohodne poskytování:

• časové mzdy(uvedení částky tarifní mzdy hodinové, měsíční mzdy)
• úkolové mzdy (uplatňování podle norem spotřeby práce, uvedení výše při 100% plnění)
• podílové mzdy(např. tam, kde výsledky právě můžeme hodnotit objemovými ukazateli tržeb, zisku aj..)

Kromě základní složky mzdy může zaměstnavatel v rámci mzdových podmínek jako další složky mzdy dohodnout:

• vyšší případě diferencované výšky sazeb mzdových zvýhodnění
• další příplatky nebo mzdové zvýhodnění
• motivační složky mzdy (odměny, podíly, 13. plat, prémie)

Kromě nároků na mzdu je zaměstnavatel povinný v pracovní smlouvě uvést i termíny výplaty mzdy, délku pracovní doby, délku dovolené, délku výpovědní doby, případně další náležitosti na kterých mají obě strany zájem, aby byly uvedeny.

Z hlediska mzdových podmínek je možné v rámci smlouvy dohodnout také:

• že v částce mzdy je zohledněna případná práce přesčas, maximálně v rozsahu 150 hodin ročně, tato možnost se týká jen vybraného okruhu funkcí,
• termíny poskytování záloh na mzdu
• nároky zaměstnance v případě pracovní pohotovosti
• bezhotovostní způsob vyplácení mzdy aj.

V pracovní smlouvě s vedoucími zaměstnanci je možné dále dohodnout že ve výšce mzdy se už přihlédlo nejen k práci přesčas, ale také k případné práci ne svátek a noční práci.

Sdílet na: