Za práci ve svátek má zaměstnanec nárok na mzdové zvýhodnění nejméně ve výšce 50% své průměrné mzdy. Zaměstnavatel může v pracovní smlouvě se zaměstnancem nebo v kolektivní smlouvě dohodnout vyšší sazby, případně je diferencovat podle charakteru svátku, ve kterém došlo k výkonu práce. V případě, že svátek, který je jinak obvyklým pracovním dnem zaměstnance, případně do doby čerpání dovolené, tento den se mu do čerpání dovolené nezapočítává. Toto ustanovení platí i pro zaměstnance pracující v nerovnoměrně rozvržené pracovní době.

Náhradní volno za práci ve svátek

Pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnou na čerpání náhradního volna za práci ve svátek, zaměstnanec ztratí nárok na toto mzdové zvýhodnění. I v případě práce ve svátek může zaměstnanec za 1 hodinu práce ve svátek vyčerpat vždy jen 1 hodinu náhradního volna.

Zaměstnanec se čerpáním náhradního volna vzdává nároku na mzdové zvýhodnění z práci ve svátek, neztrácí však nárok na dosaženou mzdu za dobu práce ve svátek. Pokud mu zaměstnavatel neumožní vyčerpat náhradní volno za práci ve svátek, má nárok na mzdové zvýhodnění ve výšce, na jaké mu vznikl nárok v čase výkonu práce ve svátek.

Na rozdíl od nároku při čerpání náhradního volna za práci přesčas však zaměstnanec za dobu čerpání náhradního volna za práci ve svátek obdrží náhradu mzdy ve výšce 100% své průměrné mzdy.

V případě souběhu práce přesčas a práce ve svátek patří zaměstnanci obě mzdová zvýhodnění najednou. Zaměstnanec může po dohodě se zaměstnavatelem čerpat náhradní volno místo mzdového zvýhodnění za práci přesčas nebo za práci ve svátek. Při čerpání náhradního volna za práci přesčas se zaměstnanci v plné míře zachovává nárok na mzdové zvýhodnění za práci ve svátek a obdobně, při čerpání náhradního volna za práci ve svátek se zaměstnanci zachovává nárok na mzdové zvýhodnění za práci přesčas.

Náhrada ušlé mzdy v případě svátku

Pokud den svátku případně na obvyklý pracovní den zaměstnance a tento v důsledku svátku nemohl pracovat, nemůže mu vzniknout nárok na mzdu. Aby však z tohoto důvodu nebyl poškozený ve výšce mzdy, zaměstnanec má nárok na náhradu mzdy, která mu ušla v den svátku za pracovní hodiny, které z důvodu svátku odpadly. Náhrada mzdy se poskytuje ve výšce průměrné mzdy zaměstnance.

Pokud zaměstnanec v den svátku neměl pracovat například proto, že mu podle harmonogramu střídání pracovních směn na den svátku nepříslušela pracovní směna, není důvod jeho nepřítomnosti v práci ve svátek, ale den nepřetržitého odpočinku v týdnu nebo den směnového volna, který shodou okolností připadl na svátek. V tomto případě zaměstnanci za den svátku nepřísluší mzda, ani náhrada mzdy za svátek.

Měsíční mzda a svátek

Zaměstnanci odměňovanému měsíční mzdou patří za dobu svátku, který připadal na řádný pracovní den zaměstnance, nekrácená měsíční mzda, i přesto že zaměstnanec z důvodu svátku v tento den nepracoval. U těchto zaměstnanců se den svátku považuje za odpracovaný den a hodiny svátku, které by jinak odpracoval, se zahrnou do počtu hodin odpracovaných zaměstnancem. Tato skutečnost však neznamená, že by zaměstnanci vznikl nárok i na mzdové zvýhodnění za práci ve svátek, zaměstnanci se jen za dobu svátku jeho měsíční mzda nekrátí.

Dni svátku na pracovištích s nočními směnami

Na pracovištích s nočními směnami se den pracovního klidu začíná hodinou, odpovídající nástupu směny, který v pracovním týdnu podle rozvrhu pracovních směn nastupuje jako první. Začátek dne svátku se v těchto případech nepočítá od nulté hodiny, ale od hodiny nástupu první směny. Takové vymezení dne svátku třeba uplatnit i při určování nároku směnových zaměstnanců na mzdové zvýhodnění za práci ve svátek.

Sdílet na: