Zákoník práce rozlišuje 3 skupiny srážek, a to přednostní srážky ze mzdy, další srážky ze mzdy, které může zaměstnavatel srazit bez souhlasu zaměstnance a srážky, které může vykonat jen na základě předcházející dohody o srážkách ze mzdy se zaměstnancem.

Přednostními srážkami se rozumí:

- povinného pojistného (na sociální pojištění, zálohy na veřejné zdravotní pojištění a nedoplatku z ročního zúčtování záloh veřejné zdravotní pojištění, příspěvku na doplňkové důchodové spoření, které je povinen platit zaměstnanec)

- záloha na daň (nebo daně, nedoplatku zálohy na daň, nedoplatku na dani, nedoplatku, který vznikl zaviněním daňového poplatníka na zálohu na daň a nedoplatku z ročního zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků)

Po vykonání přednostních srážek ze mzdy může zaměstnavatel srazit ze mzdy zaměstnance bez jeho souhlasu jen:

- zálohu na mzdu, kterou je zaměstnanec povinen vrátit, protože nebyly splněny podmínky pro přiznání této mzdy

- částky, které byly určeny výkonem rozhodnutí nařízení soudem nebo orgánem státní správy

- peněžité tresty (pokuty), ale také náhrady uložené zaměstnanci vykonatelem rozhodnutím příslušných orgánů

- neprávem přijaté částky dávek sociálního pojištění a dávky důchodového spoření nebo jejich zálohy, státních sociálních dávek, dávek v hmotné nouzi a příspěvků dávek v hmotné nouzi, peněžitých příspěvků na kompenzaci sociálních důsledků těžkého zdravotního postižení a peněžního příspěvku za opatrování, pokud je zaměstnanec povinen je vrátit na základě rozhodnutí podle zvláštního předpisu

- nevyúčtované zálohy cestovních náhrad

- náhradu příjmů při dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance nebo její část, na kterou zaměstnanec ztratil nárok nebo mu nárok nevznikl

- náhradu mzdy za dovolenou, na kterou zaměstnanec ztratil nárok, případně na kterou mu nárok nevznikl

- částku odstupného nebo jeho část, kterou je zaměstnanec povinen vrátit dle zákoníku práce

Další srážky ze mzdy může zaměstnavatel vykonávat jen na základě individuální dohody se zaměstnancem. Tento druh dohody se využívá především na řešení závazků mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem (např. na splacení náhrady škody způsobené zaměstnavatel, na úhradu za poskytnutou stravu v závodní jídelně, na srážky poplatků za soukromé hovory aj.)

Sdílet na: