Průměrný výdělek je zaměstnavatel povinen zjišťovat vždy k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí ze mzdy zúčtované zaměstnanci na výplatu v rozhodujícím období a z doby odpracované v tomto období. Rozhodujícím obdobím je vždy předcházející kalendářní čtvrtletí. Pokud pracovní poměr vznikl zaměstnanci v průběhu předcházejícího čtvrtletí, průměrný výdělek se zjišťuje ze zúčtované mzdy a z odpracované doby od vzniku zaměstnání do konce kalendářního čtvrtletí.

Zjištěný průměrný výdělek (nebo pravděpodobný výdělek) se používá po celé čtvrtletí. Jedině v případě, že Zákoník práce přímo ukládá z určitých důvodů upravit průměrný výdělek zaměstnance, zaměstnavatel je povinen změnit výšku používaného nebo zjištěného průměrného výdělku zaměstnance.

Průměrný výdělek se zjišťuje jako průměrný hodinový výdělek. Při jeho zjišťování se zúčtovaná mzda za předcházející čtvrtrok, případně upravená na účely zjišťování průměrného výdělku, vydělí celkovým počtem hodin odpracovaných zaměstnancem v uvedeném čtvrtroku. S účinností od 1.1.2009 se v souvislosti se zavedením eura uzákonilo, že průměrný hodinový výdělek se aritmeticky zaokrouhluje na 4 desetinná místa.

Zúčtovanou mzdou na účely zjištění průměrného výdělku zaměstnance je součet:

- vyplacené mzdy za měsíce spadající do rozhodujícího období, která se poskytla za práci nepřesahující rozhodující období

- příslušných alikvotních částech těch složek mzdy, které se vážou na delší jako jedno rozhodující období, které byly vyplacené ve mzdě po dobu rozhodujícího období

- alikvotní částky složek mzdy, vyplacených v předcházejících rozhodujících obdobích , které se přenášejí z předcházejícího čtvrtroku do rozhodujícího období.

Mzdou se rozumí vždy mzda před sražením záloh na daň a povinných odvodů, tj. hrubá mzda. Do hrubé mzdy se pro účely zjištění průměrného výdělku se teda:

- nezahrnují plenění, které nejsou mzdou za práci, jako např. vyplacené náhrady, náhrada příjmu při dočasné pracovní neschopnosti, náhrada za pracovní pohotovost apod. a naopak,

- k peněžité částce musí připočíst hodnotu naturální mzdy poskytnuté zaměstnanci a vyjádřené v peněžité formě

Průměrný měsíční výdělek se zjišťuje z hodinového průměrného výdělku vynásobením průměrným počtem pracovních hodin připadající v roce na jeden kalendářní měsíc vyplývající z týdenní pracovní doby zaměstnance.

Přitom je možné vycházet z faktu, že průměrný počet kalendářních týdnem v průměrném roce s 365,25 dny je 52,18. Na jeden měsíc tak připadá v průměrném roce cca 4,35 týdne (52,18: 12=4,3482 týdne). Tento údaj je konstantní a nezávisí od týdenní pracovní doby zaměstnance

Pravděpodobný výdělek zaměstnance zaměstnavatel zjišťuje jen v případě, pokud zaměstnanec v rozhodujícím období odpracoval aspoň 22 pracovních dnů nebo aspoň 170 pracovních hodin. Pokud není splněna žádná z obou podmínek, zaměstnavatel je povinen zjistit místo průměrného výdělku jeho pravděpodobný výdělek.

Na zjišťování pravděpodobného výdělku se uplatňují dva způsoby:

- pokud zaměstnanec po dobu rozhodujícího období už u zaměstnavatele pracoval, jeho pravděpodobný výdělek je možné zjistit přímo z hrubé mzdy, kterou zaměstnanec dosáhl od začátku rozhodujícího období, i přesto že neodpracoval alespoň 22 dnů nebo 170 hodin nebo

- pokud zaměstnanec podobu rozhodujícího období ještě u zaměstnavatele nepracoval, ale i v případě, že už pracoval, je možné zjistit pravděpodobný výdělek z předpokládané hrubé mzdy, kterou by zaměstnanec zřejmě dosáhl, kdyby v rozhodujícím období pracoval, a z předpokládané doby, kterou by pod dobu rozhodujícího období odpracoval.

Úprava zjištěného nebo používaného průměrného výdělku

Průměrný výdělek nesmí být nižší než minimální mzda. Pokud je v kolektivní smlouvě dohodnuta minimální mzda vyšší částkou oproti státem garantované minimální mzdě, zaměstnavatel musí průměrný výdělek zaměstnanci zvýšit na úroveň minimální mzdy dohodnuté v kolektivní smlouvě.

Pokud jde o zaměstnavatele, který nemá podmínky odměňování dohodnuté v kolektivní smlouvě a mzdové nároky zaměstnanců jsou garantované ustanoveními ZP, průměrný výdělek zaměstnance nesmí být nižší než minimální mzdový nárok pro stupeň náročnosti, do kterého se zařazené pracovní místo zaměstnance. Tato povinnost se vztahuje také na zjištěný nebo používaný pravděpodobný výdělek zaměstnance.

Pokud dojde ke zkrácení ustanovené týdenní pracovní doby například z důvodu zvýšení směnnosti, zaměstnavatel musí zvýšit průměrně výdělek dotknutých zaměstnanců nepřímo úměrně zkrácení týdenní pracovní doby.

Př.

Pokud se jednosměnný režim změní dočasně na dvojsměnný režim a dojde ke zkrácení ustanoveného týdenní pracovní doby ze 40 např. na 38,75 hodiny, průměrný výdělek dotknutých zaměstnanců se zvýší v poměru 40 ku 38,75.

Mzda poskytovaná za delší období než čtvrtletní

Pokud se zaměstnanci zúčtuje na výplatu taková složka mzdy, která se oceňuje jeho práce za delší období jako kalendářní čtvrtrok, na účely zjištění průměrného nebo pravděpodobného výdělku zaměstnavatel zahrne do zúčtované mzdy zaměstnance jen poměrnou část této mzdy, připadající na kalendářní čtvrtrok.

V takové případě se musí:

- za prvé, určit ke kterým rozhodujícím obdobím výkonu práce se příslušná složka mzdy váže a teda

- vypočítat, kolik představuje poměrná část zúčtované a zaměstnanci vyplacené mzdy, připadající na kalendářní čtvrtrok

- po tomto kroku se musí stanovit, jaká část z této poměrné části se má připočíst k hrubé mzdě vázající se k práci za čtvrtroční období a zúčtované za čtvrtrok, ve kterém byla vyplacená

- určit nominální výšku zvýšit částku takové složky mzdy, které se přesouvají do dalšího rozhodujícího období, případně do více rozhodujících období.

V souvislosti se zavedením eura se ustanovuje, že částka poměrné části mzdy, která se přenáší z období před zavedením nové měny a která byla zjištěná ve slovenských korunách, se před zahrnutím do mzdy v rozhodujícím období po zavedení eura přepočítá (vydělí) konverzním kurzem. Takto přepočítaná částka se zaokrouhlí na nejbližší eurocent směrem nahoru a zahrne ke mzdě zúčtované v příslušném rozhodujícím období v eurech.

Sdílet na: