|
Úterý, 04 Květen 2010 09:23 |
|
Zdroj: ČSSZ
 Pokud potřebujete poradit či zjistit konkrétní informace k nemocenskému pojištění (výplata dávek nemocenského, peněžité pomoci v mateřství či ošetřovného) je Vám k dispozici call centrum pro oblast nemocenského pojištění na telefonním čísle +420 840 406 040, každý pracovní den v těchto úředních hodinách:
pondělí a středa: 8:00–17:00 hodin,
úterý a čtvrtek: 8:00–14:30 hodin,
pátek: 8:00–14:00 hodin.
S čím Vám může call centrum ČSSZ pomoci?
Zodpoví Vaše dotazy a pomůže řešit konkrétní záležitosti týkající se zpracování výplaty dávek nemocenského pojištění. Na call centrum se můžete také obracet v případě, když budete potřebovat informace o změnách, které nastávají v souvislosti s přijetím nových právních předpisů v oblasti nemocenského pojištění zaměstnanců a OSVČ.
Služba call centra tak šetří Váš čas, neboť nemusíte osobně navštěvovat jednotlivé okresní správy sociálního zabezpečení osobně či zbytečně telefonovat.
|
|
Středa, 17 Březen 2010 13:03 |
|
 ...na dopravu silničním motorovým vozidlem v daňových přiznáních k daním z příjmů za rok 2009Uplatnění paušálních výdajů na dopravu silničním motorovým vozidlem podle § 24 odst. 2 písm. zt) v daňovém přiznání k dani z příjmů za zdaňovací období započatá v roce 2009
Vzhledem k množícím se dotazům poplatníků daně z příjmů právnických osob na postup při uplatnění paušálních výdajů na dopravu silničním motorovým vozidlem podle § 24 odst. 2 písm. zt) zákona o daních z příjmů, ve znění zákona č. 304/2009 Sb., v přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období započatá v roce 2009 (dále jen „přiznání DPPO“) a v přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2009 (dále jen „přiznání DPFO“) Ministerstvo financí sděluje:
|
|
Úterý, 16 Březen 2010 19:33 |
 Co se pro podnikatele změnilo od 1. ledna 2010? Jak se přihlásit k účasti na pojištění, v jaké výši platit zálohy na důchodové pojištění, na které dávky nemocenského pojištění máte nárok, kdy je třeba podávat Přehled o příjmech a výdajích OSVČ? Proč mají letos poprvé povinnost podat přehled za rok 2009 také lidé, kteří vykonávají uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě autorskoprávních vztahů?
Všichni, kteří vykonávají samostatnou výdělečnou činnost, mají příležitost získat potřebné informace prostřednictvím Příručky OSVČ pro oblast sociálního zabezpečení v roce 2010. Tu pro podnikatele již počtvrté připravila Česká správa sociálního zabezpečení. Důležité informace doprovází i konkrétní příklady výpočtů jednotlivých dávek, přehled právních předpisů a v závěru jsou připojeny potřebné kontakty na pracoviště ČSSZ. Příručka má rozsah 36 stran, vyšla v nákladu 55 000 výtisků a výdaje na 1 výtisk činily 3,50 Kč. Je zdarma dostupná na všech pracovištích ČSSZ a v elektronické podobě též na webu ČSSZ.
|
|
Úterý, 16 Březen 2010 19:32 |
Nejpozději do pátku 30. dubna 2010 musí každá osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ), která alespoň část roku 2009 vykonávala samostatnou výdělečnou činnost a jejíž daňové přiznání nezpracovává daňový poradce, podat Přehled o příjmech a výdajích za rok 2009
Pokud daňové přiznání zpracovává daňový poradce a OSVČ tuto skutečnost doloží nejpozději do 30. dubna 2010 u místně příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, Pražské správy sociálního zabezpečení či Městské správy sociálního zabezpečení Brno (OSSZ/PSSZ/MSSZ), posunuje se termín podání přehledu na 30. červenec 2010.
|
|
Neděle, 07 Březen 2010 12:34 |
|
Lidí, kteří si samostatnou výdělečnou činností skutečně vydělávají, bylo ke konci roku 2009 o cca 17,4 tisíce více než ve stejném období roku 2008. Vyplývá to z evidence České správy sociálního zabezpečení. Zatímco k 31. 12. 2008 bylo 938 265 osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), ve stejném období roku 2009 jich bylo o 1,85 % více – celkem 955 659. Pojistné na nemocenské pojištění si platilo 141 389 OSVČ – účast na nemocenském pojištění je u OSVČ dobrovolná.
Nejvíce OSVČ je evidováno v Praze – 155 271 a v krajích Středočeském – 123 052 a Severomoravském – 87 851. Dobrovolné nemocenské pojištění si platí nejvíce OSVČ ve Středočeském kraji – 19 766.
Pro platbu pojistného na sociální zabezpečení je rozhodující, zda podnikatel vykonává samostatnou výdělečnou činnost (SVČ) jako hlavní nebo vedlejší. OSVČ, které vykonávají samostatnou výdělečnou činnost hlavní (tedy podnikání je pro ně zpravidla jediný zdroj příjmů), mají povinnost platit pojistné na důchodové pojištění vždy. A to i v případě, kdy jsou tzv. ve ztrátě.
Minimální zálohy na pojistné na důchodové pojištění u těchto OSVČ činí do měsíce předcházejícího měsíci podání Přehledu o příjmech a výdajích za rok 2009 částku 1 720 Kč. Minimální měsíční vyměřovací základ pro odvod pojistného se v měsíci podání Přehledu za rok 2009 změní: pro hlavní SVČ činí 5 889 Kč. Minimální záloha na pojistné na důchodové pojištění z tohoto vyměřovacího základu činí 1 731 Kč.
|
|
Neděle, 07 Březen 2010 12:33 |
|
Nejpozději do pátku 30. dubna 2010 musí každá osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ), která alespoň část roku 2009 vykonávala samostatnou výdělečnou činnost a jejíž daňové přiznání nezpracovává daňový poradce, podat Přehled o příjmech a výdajích za rok 2009
Pokud daňové přiznání zpracovává daňový poradce a OSVČ tuto skutečnost doloží nejpozději do 30. dubna 2010 u místně příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, Pražské správy sociálního zabezpečení či Městské správy sociálního zabezpečení Brno (OSSZ/PSSZ/MSSZ), posunuje se termín podání přehledu na 30. červenec 2010.
Dále je možné podat přehled do jednoho měsíce po uplynutí lhůty, kterou byla finančním úřadem prodloužena lhůta pro odevzdání daňového přiznání. Finanční úřad může na žádost plátce daně, jeho daňového poradce, či z vlastního podnětu lhůtu pro podání přiznání prodloužit, zpravidla nejdéle o tři měsíce. Pouze v odůvodněných případech, například jsou-li součástí příjmů i příjmy zdaňované v zahraničí, může být lhůta prodloužena až o deset měsíců. V případě, že OSVČ není povinna podávat daňové přiznání, musí přehled podat nejpozději do pondělí 2. srpna 2010.
Tiskopis Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2009 a podrobný návod k vyplnění jsou k dispozici na jednotlivých OSSZ/PSSZ/MSSZ a na webových stránkách ČSSZ na adrese: http://www.cssz.cz/cz/tiskopisy/osvc.htm. Návod obsahuje základní informace o platné právní úpravě a jeho součástí jsou tiskopisy „Potvrzení o době trvání zaměstnání za rok 2009“ a „Potvrzení o studiu“. Obsahuje také Podrobný přehled důvodů výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti, které je či není potřeba ČSSZ dokládat. ČSSZ umožňuje také podávat e - Podání Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2009 přes Portál veřejné správy (PVS).
Samostatná výdělečná činnost (SVČ) se dělí na hlavní a vedlejší. Zda OSVČ vykonává hlavní či vedlejší SVČ má vliv na povinnost platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění, doplatek pojistného. OSVČ vykonávající hlavní SVČ platí zálohy na pojistné na důchodové pojištění vždy, tedy i když jsou ve ztrátě. OSVČ vykonávající vedlejší SVČ vzniká povinnost platit pojistné a následně i zálohy v případě, že její příjmy po odpočtu výdajů činily v roce 2009 alespoň 56 532 Kč. Tato rozhodná částka je stanovena pro výkon činnosti po dobu 12 kalendářních měsíců. Z ní se odečte 1/12 za každý kalendářní měsíc, ve kterém nebyla vykonávána vedlejší SVČ. Pokud chce být OSVČ považována za OSVČ vykonávající SVČ vedlejší, musí vždy oznámit zákonný důvod (důvody) příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ, a to nejpozději spolu s Přehledem o příjmech a výdajích za 2009, pokud skutečnost již neoznámila dříve. Jestliže ČSSZ nemá skutečnosti o výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti ve své evidenci (více na http://www.cssz.cz/cz/osoby-samostatne-vydelecne-cinne/druhy-svc/), je OSVČ povinna tento důvod (důvody) doložit, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl přehled podán. Pokud OSVČ povinně dokládané důvody vedlejší SVČ nejpozději do této lhůty nedoloží, bude její činnost v roce 2009 považována za hlavní, neboť k pozdějšímu doložení těchto důvodů nelze přihlédnout.
OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost bude v měsíci podání Přehledu za rok 2009 a následující měsíce platit minimálně
1 731 Kč. Pro OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost bude minimální záloha na pojistné na důchodové pojištění v měsíci podání Přehledu za rok 2009 a následující měsíce činit 693 Kč. Tento podnikatel bude v roce 2010 povinen platit zálohy na pojistné, pokud se přihlásí k účasti na pojištění na rok 2010 nebo pokud jeho příjem po odpočtu výdajů byl v roce 2009 alespoň 56 532 Kč (výkon činnosti po 12 kalendářních měsíců). Minimální měsíční vyměřovací základ v měsíci podání Přehledu za rok 2009 činí 5 928 Kč pro OSVČ vykonávající hlavní SVČ, pro OSVČ vykonávající vedlejší SVČ pak 2 371 Kč.
|
|
Neděle, 07 Březen 2010 12:32 |
|
Výkonem samostatné výdělečné činnosti se rozumí:
- podnikání v zemědělství, je-li fyzická osoba provozující zemědělskou výrobu evidována podle zvláštního zákona
- provozování živnosti na základě oprávnění provozovat živnost podle zvláštního zákona
- činnost společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti vykonávaná pro tuto společnost
- výkon umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti na základě autorskoprávních vztahů
S účinností od 1. 1. 2009 je výkon umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti na základě autorskoprávních vztahů považován za výkon samostatné výdělečné činnosti vždy a nepodléhá již režimu soustavnosti.
Za samostatnou výdělečnou činnost se od 1. 1. 2009 nepovažuje umělecká nebo jiná tvůrčí činnost, z níž příjmy jsou samostatným základem daně z příjmů fyzických osob pro zdanění zvláštní sazbou daně. Jedná se o příjmy autorů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky. Tyto jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně za předpokladu, že jde o příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem a úhrn těchto příjmů od téhož plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci 7000 Kč.
- výkon jiné činnosti konané výdělečně na základě oprávnění podle zvláštních předpisů
Vždy se za výkon takovéto činnosti považuje činnost znalců, tlumočníků, zprostředkovatelů kolektivních sporů, zprostředkovatelů kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce podle zvláštních právních předpisů a správce konkursní podstaty (insolvenčního správce), včetně předběžného správce, zvláštního správce a vyrovnacího správce.
- výkon činnosti mandatáře konané na základě mandátní smlouvy uzavřené podle obchodního zákoníku. Za samostatnou výdělečnou činnost se nepovažuje činnost mandatáře konaná na základě mandátní smlouvy uzavřené podle obchodního zákoníku, pokud byla mandátní smlouva uzavřena před 1. 1. 2004. Pro všechny tyto činnosti je stanoveno, že se za samostatnou výdělečnou činnost považují jedině tehdy, jsou-li konány mimo vztah zakládající účast na nemocenském pojištění a pro mandátní smlouvu, nebyla-li uzavřena v rámci jiné samostatné výdělečné činnosti.
- výkon jiných činností, vykonávaných vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení příjmu .
Dnem 1. 1. 2009 se u této činnosti ruší institut soustavnosti. Za osoby vykonávající tuto činnost lze např. považovat sportovce, kteří svou činnost nekonají na základě živnostenského oprávnění. Za výkon samostatné výdělečné činnosti podle citovaného ust. se však nepovažuje pronájem nemovitostí (jejich částí) a movitých věcí.
Osoby, které před 1. 1. 2009 nesplňovaly podmínky samostatné výdělečné činnosti z důvodu nesoustavného výkonu, jsou považovány za OSVČ nejdříve od 1. 1. 2009. Pokud tyto osoby zahájí výkon činnosti mají povinnost oznámit tuto skutečnost příslušné OSSZ..
Rozdělení samostatné výdělečné činnosti
Od 1. 1. 2004 se samostatná výdělečná činnost rozděluje na hlavní samostatnou výdělečnou činnost a na vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.
Samostatná výdělečná činnost se v roce 2010 považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud OSVČ v kalendářním roce:
Zaměstnáním se rozumí činnost zakládající účast na nemocenském pojištění zaměstnanců a jde-li o osoby uvedené v § 5 odst. 1 písm. w) a x) ZDP, účast na důchodovém pojištění.
Zaměstnáním se pro účely výkonu vedlejší činnosti rovněž rozumí činnost zakládající účast na sociálním zabezpečení podle právních předpisů státu, s nímž má ČR uzavřenu mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení nebo státu aplikujícím koordinační nařízení.
měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod
měla nárok na rodičovský příspěvek nebo peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců nebo osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost) nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), pokud osoba, která je závislá na péči jiné osoby, je osobou blízkou, nebo žije s OSVČ ve společné domácnosti, není-li osobou
|
|
Neděle, 07 Březen 2010 12:31 |
|
Nemocenské pojištění OSVČ je upraveno v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a je dobrovolné.
Vyměřovacím základem pro odvod pojistného je částka, kterou si OSVČ sama určí.
Pojistné na nemocenské pojištění je splatné od 1. do 20. dne kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, za který se toto pojistné platí, např. pojistné za leden 2010 je splatné od 1. do 20. 2. 2010 atp.
Číslo účtu pro placení pojistného na nemocenské pojištění zjistí OSVČ na své příslušné okresní správě sociálního zabezpečení (dále též "OSSZ"), Pražské správě sociálního zabezpečení (dále též "PSSZ") nebo na Městské správě sociálního zabezpečení Brno (dále též "MSSZ").
Pojistné na nemocenské pojištění
Vyměřovacím základem OSVČ pro pojistné na nemocenské pojištění je měsíční základ, jehož výši si určuje OSVČ sama. Měsíční základ, který si OSVČ stanovila a odvedla z něho pojistné na nemocenské pojištění, nelze dodatečně měnit, stanovením měsíčního základu se rozumí zaplacení pojistného na nemocenské pojištění z měsíčního základu. Tento měsíční základ však nemůže být nižší než dvojnásobek částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.
Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro pojistné na nemocenské pojištění činí s účinností od 1. 1. 2010 částku 4 000 Kč. Pojistné na nemocenské pojištění OSVČ je stanoveno z měsíčního základu procentní sazbou ve výši 1,4 % a zaokrouhluje se na celé koruny směrem nahoru. Pro rok 2010 činí minimální platba pojistného na nemocenské pojištění 56 Kč.
OSVČ, která je účastna nemocenského pojištění, je povinna platit pojistné na nemocenské pojištění na účet příslušné OSSZ/ PSSZ/ MSSZ na jednotlivé celé kalendářní měsíce, s výjimkou těch kalendářních měsíců, ve kterých po celý měsíc měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství z nemocenského pojištění jako OSVČ. Za období nároku na výplatu nemocenského se považuje rovněž doba prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti, za které se nemocenské nevyplácí. OSVČ může po projednání s OSSZ/ PSSZ/ MSSZ platit pojistné na delší než měsíční období, avšak vždy jen do budoucna a nejdéle do konce kalendářního roku.
Jestliže pojistné na nemocenské pojištění bylo zaplaceno po uplynutí lhůty stanovené pro splatnost pojistného nebo zaplaceno v nižší částce, než mělo být zaplaceno, jedná se o přeplatek na pojistném na nemocenské pojištění. OSSZ/ PSSZ/ MSSZ je povinna při vrácení tohoto přeplatku, nebo při použití tohoto přeplatku k úhradě splatného závazku vůči OSSZ/ PSSZ/ MSSZ, písemně oznámit OSVČ den a důvod zániku její účasti na nemocenském pojištění.
Podmínky účasti OSVČ na nemocenském pojištění
OSVČ je účastna nemocenského pojištění dobrovolně za současného splnění následujících podmínek:
- vykonává samostatnou výdělečnou činnost na území České republiky anebo mimo území České republiky, avšak na základě oprávnění vyplývajících z právních předpisů České republiky,
- podala přihlášku k účasti na nemocenském pojištění na předepsaném tiskopisu.
Vznik nemocenského pojištění OSVČ
Nemocenské pojištění OSVČ vzniká dnem, který uvedla v přihlášce k účasti na pojištění, nejdříve však dnem, ve kterém byla přihláška podána. Pokud však OSVČ podá přihlášku k účasti na pojištění do 8 kalendářních dnů ode dne zahájení samostatné výdělečné činnosti, vzniká pojištění dnem uvedeným v přihlášce, i když tento den předchází dni, ve kterém byla přihláška podána, nejdříve však dnem zahájení samostatné výdělečné činnosti.
Zánik nemocenského pojištění OSVČ
OSVČ zaniká nemocenské pojištění dnem:
- uvedeným v odhlášce z pojištění, ne však dříve než dnem, ve kterém byla odhláška podána,
- skončení samostatné výdělečné činnosti,
- zániku oprávnění vykonávat samostatnou výdělečnou činnost,
- od kterého jí byl pozastaven výkon samostatné výdělečné činnosti,
- prvním dnem kalendářního měsíce, za který nebylo ve stanovené lhůtě zaplaceno pojistné, nebo sice bylo zaplaceno v této lhůtě, avšak v nižší částce, než mělo být zaplaceno,
- nástupu výkonu trestu odnětí svobody.
O zániku účasti na nemocenském pojištění z důvodu nezaplacení pojistného informují OSSZ/ PSSZ/ MSSZ OSVČ písemně.
Dávky nemocenského pojištění
Z nemocenského pojištění se OSVČ poskytují dvě dávky:
- Nemocenské - a to od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti (nařízené karantény), pokud byla OSVČ bezprostředně přede dnem vzniku dočasné pracovní neschopnosti (nařízené karantény) účastna tohoto pojištění alespoň tři měsíce.
Podmínka účasti na pojištění po dobu tří měsíců přede dnem vzniku dočasné pracovní neschopnosti (nařízené karantény) neplatí, jestliže se OSVČ přihlásí k nemocenskému pojištění do 8 kalendářních dnů ode dne zahájení samostatné výdělečné činnosti.
- Peněžitá pomoc v mateřství - nejdříve od počátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu, pokud účast na nemocenském pojištění trvala v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství alespoň po dobu 270 kalendářních dnů a zároveň účast na pojištění OSVČ po dobu alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby.
Podpůrčí doba u peněžité pomoci v mateřství začíná nástupem na peněžitou pomoc v mateřství, která nastává dnem, který pojištěnka určí v období od počátku osmého týdne do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu; pokud pojištěnka tento den v tomto období neurčí, začíná podpůrčí doba od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu.
Nárok na výplatu těchto dávek má OSVČ pouze v případě, že po dobu jejich pobírání osobně nevykonává samostatnou výdělečnou činnost. Je-li výkon samostatné výdělečné činnosti zajištěn prostřednictvím zaměstnanců nebo spolupracujících osob, je tato podmínka splněna. Výkon jiné než samostatné výdělečné činnosti však poskytování těchto dávek z nemocenského pojištění nebrání.
O dávkách rozhoduje příslušná OSSZ/ PSSZ/ MSSZ. Žádost o dávku uplatňuje OSVČ u místně příslušné OSSZ/ PSSZ/ MSSZ.
Výpočet dávek nemocenského pojištění
Nemocenské se stanoví z denního vyměřovacího základu, který se zjistí tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Vyměřovacím základem je úhrn měsíčních vyměřovacích základů. Rozhodným obdobím pro stanovení výše dávky je zpravidla 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost.
Při výpočtu dávek nemocenského pojištění OSVČ se postupuje stejně jako při výpočtu dávek zaměstnanců.
Nemocenské se poskytuje za kalendářní dny, a to od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) do skončení dočasné pracovní neschopnosti (karantény), nejdéle však po dobu 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti. 05. Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.)
Žádost o nemocenské podává a ve věci jedná osoba, která nárok na dávku uplatňuje, nebo osoba pověřená plnou mocí této osoby.
Je-li dávka poskytována rodinným příslušníkům, jsou oprávnění ve věci jednat i tito rodinní příslušníci. 06. Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace
Dávka nemocenského pojištění náleží, jestliže:
- dočasná pracovní neschopnost, karanténa a peněžitá pomoc v mateřství vznikla v době pojištění nebo po skončení pojištění v ochranné lhůtě,
- nárok na dávku byl uplatněn předepsaným způsobem,
- samostatná výdělečná činnost není vykonávána osobně po dobu nároku na dávku,
- je zaplaceno pojistné za celou dobu účasti na nemocenském pojištění, z něhož nárok uplatňujete,
- účast na nemocenském pojištění OSVČ trvala alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházejících dni vzniku pracovní neschopnosti; splnění tříměsíční čekací doby se nevyžaduje, jestliže účast na nemocenském pojištění OSVČ vznikla do 8 dnů po zahájení samostatné výdělečné činnosti.
Nárok na nemocenské nemá pojištěnec:
- který si úmyslně přivodil pracovní neschopnost,
- kterému v době dočasné pracovní neschopnosti vznikl nárok na výplatu starobního důchodu, pokud pojištěná činnost skončila přede dnem, od něhož mu vznikl nárok na výplatu starobního důchodu,
- u něhož vznikla dočasná pracovní neschopnost v době útěku z vazby nebo vězení.
Výše nemocenského činí 50 % za kalendářní den, jestliže si pojištěnec přivodil pracovní neschopnost:
- zaviněnou účastí ve rvačce,
- jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo psychotropních látek,
- při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku.
07. Jakým způsobem můžete zahájit řešení životní situace
Žádost o nemocenské se podává na tiskopisu "Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti" nebo "Potvrzení o nařízení karantény".
08. Na které instituci životní situaci řešit
V případě sporu o nárok na dávku nebo její výši se obraťte na okresní správu sociálního zabezpečení, Pražskou správu sociálního zabezpečení nebo na Městskou správu sociálního zabezpečení Brno.
Kontakty na OSSZ/ PSSZ/ MSSZ naleznete na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení. 09. Kde, s kým a kdy životní situaci řešit
10. Jaké doklady je nutné mít s sebou
Občanský průkaz (pas) a "Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti".
11. Jaké jsou potřebné formuláře a kde jsou k dispozici
"Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti" vystavuje ošetřující lékař, který má formuláře k dispozici ve své ordinaci.
Ošetřující lékař, případně hygienik, vystavuje též "Potvrzení o nařízení karantény". 12. Jaké jsou poplatky a jak je lze uhradit
Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny.
13. Jaké jsou lhůty pro vyřízení
Podle zákona č. 187/2006 Sb., § 46, nárok na výplatu dávky zaniká uplynutím 3 let ode dne, za který dávka náleží. Hlášení o vzniku pracovní neschopnosti a jejím ukončení jste však povinni podat bez zbytečného odkladu.
Podle ustanovení § 47 citovaného zákona se lze vzdát nároku na výplatu dosud nevyplacené dávky. 14. Kteří jsou další účastníci (dotčení) řešení životní situace
15. Jaké další činnosti jsou po žadateli požadovány
Oprávněný příjemce dávky je povinen hlásit důvod zániku nároku na dávku, jakož i jiné skutečnosti rozhodné pro trvání nároku na dávku, a to bez zbytečného odkladu.
|
|
Neděle, 07 Březen 2010 12:30 |
|
Zálohy na zdravotní pojištění osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) tento rok vzrostou na 1 601 Kč místo dosavadních 1 590 Kč, strop na pojištění se zvedá na 72násobek průměrné mzdy. Uvedla to Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP).
Minimální vyměřovací základ pro OSVČ bude 142 254 Kč, což odpovídá dvanáctinásobku poloviny průměrné mzdy.
Minimální měsíční vyměřovací základ tedy bude 11 854,5 Kč. Minimální měsíční záloha na pojistné bude 1 601 Kč. Tuto částku musí poprvé za leden 2010 uhradit OSVČ, které v roce 2010 zahajují samostatnou výdělečnou činnost, nebo i ty, které podle přehledu za rok 2008 platily vloni zálohy nižší než 1 601 Kč. To se netýká těch, kteří nemají stanovený minimální vyměřovací základ.
Výše maximálního vyměřovacího základu byla novelizována a od roku 2010 činí 72násobek průměrné mzdy. V letošním roce je tedy 1 707 048 Kč, měsíční potom 142 254 Kč. Maximální záloha na pojistné bude 19 205 Kč. Tato nová maximální výše zálohy na pojistné bude pro OSVČ platná až od měsíce, ve kterém podají nebo by měly podat přehled za rok 2009.
|
|
Neděle, 07 Březen 2010 12:29 |
Na patnácti živnostenských úřadech ve všech krajských městech vznikla od ledna takzvaná Jednotná kontaktní místa (JKM), jejichž cílem je usnadňovat vstup do podnikání a pomoc podnikatelům v oblasti služeb.
Novinářům to při příležitosti otevření provozu JKM na obecním živnostenském úřadu Černošice řekl ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský. Informovala o tom ČTK. "Jednotné kontaktní místo je komplexem informací pro podnikatele. Má sloužit k odbourání byrokracie," uvedl Tošovský. Důležité podle něj je také to, že JKM jsou součástí celoevropské sítě. "Díky tomu mohou poradit nebo pomoci i s podnikáním v jiném členském státě Evropské unie," dodal. Jednotná kontaktní místa mají poskytnout maximum informací, které klient potřebuje k tomu, aby mohl podnikat. Jejich úkolem je též zprostředkovat klientovi kontakt s příslušným úřadem, který povoluje konkrétní činnosti. Podnikatelé tam získají také informace o opravných prostředcích, o řešení sporů, k dispozici budou i třeba informace o ochraně spotřebitele. Budou tam také kontaktní údaje osob, které mohou podnikatelům poskytnout praktickou pomoc v případě problémů s úřady nejen doma, ale kdekoliv v EU.
|
|
|
