Nemocenské pojištění OSVČ je upraveno v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a je dobrovolné.

 

Vyměřovacím základem pro odvod pojistného je částka, kterou si OSVČ sama určí.

 

Pojistné na nemocenské pojištění je splatné od 1. do 20. dne kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, za který se toto pojistné platí, např. pojistné za leden 2010 je splatné od 1. do 20. 2. 2010 atp.

 

Číslo účtu pro placení pojistného na nemocenské pojištění zjistí OSVČ na své příslušné okresní správě sociálního zabezpečení (dále též "OSSZ"), Pražské správě sociálního zabezpečení (dále též "PSSZ") nebo na Městské správě sociálního zabezpečení Brno (dále též "MSSZ").

 

 

Pojistné na nemocenské pojištění

 

Vyměřovacím základem OSVČ pro pojistné na nemocenské pojištění je měsíční základ, jehož výši si určuje OSVČ sama. Měsíční základ, který si OSVČ stanovila a odvedla z něho pojistné na nemocenské pojištění, nelze dodatečně měnit, stanovením měsíčního základu se rozumí zaplacení pojistného na nemocenské pojištění z měsíčního základu. Tento měsíční základ však nemůže být nižší než dvojnásobek částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.

 

Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro pojistné na nemocenské pojištění činí s účinností od 1. 1. 2010 částku 4 000 Kč. Pojistné na nemocenské pojištění OSVČ je stanoveno z měsíčního základu procentní sazbou ve výši 1,4 % a zaokrouhluje se na celé koruny směrem nahoru. Pro rok 2010 činí minimální platba pojistného na nemocenské pojištění 56 Kč.

 

OSVČ, která je účastna nemocenského pojištění, je povinna platit pojistné na nemocenské pojištění na účet příslušné OSSZ/ PSSZ/ MSSZ na jednotlivé celé kalendářní měsíce, s výjimkou těch kalendářních měsíců, ve kterých po celý měsíc měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství z nemocenského pojištění jako OSVČ. Za období nároku na výplatu nemocenského se považuje rovněž doba prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti, za které se nemocenské nevyplácí.
OSVČ může po projednání s OSSZ/ PSSZ/ MSSZ platit pojistné na delší než měsíční období, avšak vždy jen do budoucna a nejdéle do konce kalendářního roku.

 

Jestliže pojistné na nemocenské pojištění bylo zaplaceno po uplynutí lhůty stanovené pro splatnost pojistného nebo zaplaceno v nižší částce, než mělo být zaplaceno, jedná se o přeplatek na pojistném na nemocenské pojištění. OSSZ/ PSSZ/ MSSZ je povinna při vrácení tohoto přeplatku, nebo při použití tohoto přeplatku k úhradě splatného závazku vůči OSSZ/ PSSZ/ MSSZ, písemně oznámit OSVČ den a důvod zániku její účasti na nemocenském pojištění.

 

 

Podmínky účasti OSVČ na nemocenském pojištění

 

OSVČ je účastna nemocenského pojištění dobrovolně za současného splnění následujících podmínek:

• vykonává samostatnou výdělečnou činnost na území České republiky anebo mimo území České republiky, avšak na základě oprávnění vyplývajících z právních předpisů České republiky,
• podala přihlášku k účasti na nemocenském pojištění na předepsaném tiskopisu.

 

Vznik nemocenského pojištění OSVČ

 

Nemocenské pojištění OSVČ vzniká dnem, který uvedla v přihlášce k účasti na pojištění, nejdříve však dnem, ve kterém byla přihláška podána. Pokud však OSVČ podá přihlášku k účasti na pojištění do 8 kalendářních dnů ode dne zahájení samostatné výdělečné činnosti, vzniká pojištění dnem uvedeným v přihlášce, i když tento den předchází dni, ve kterém byla přihláška podána, nejdříve však dnem zahájení samostatné výdělečné činnosti.

 

 

Zánik nemocenského pojištění OSVČ

 

OSVČ zaniká nemocenské pojištění dnem:

• uvedeným v odhlášce z pojištění, ne však dříve než dnem, ve kterém byla odhláška podána,
• skončení samostatné výdělečné činnosti,
• zániku oprávnění vykonávat samostatnou výdělečnou činnost,
• od kterého jí byl pozastaven výkon samostatné výdělečné činnosti,
• prvním dnem kalendářního měsíce, za který nebylo ve stanovené lhůtě zaplaceno pojistné, nebo sice bylo zaplaceno v této lhůtě, avšak v nižší částce, než mělo být zaplaceno,
• nástupu výkonu trestu odnětí svobody.

O zániku účasti na nemocenském pojištění z důvodu nezaplacení pojistného informují OSSZ/ PSSZ/ MSSZ OSVČ písemně.

 

 

Dávky nemocenského pojištění

 

Z nemocenského pojištění se OSVČ poskytují dvě dávky:

• Nemocenské - a to od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti (nařízené karantény), pokud byla OSVČ bezprostředně přede dnem vzniku dočasné pracovní neschopnosti (nařízené karantény) účastna tohoto pojištění alespoň tři měsíce.
  Podmínka účasti na pojištění po dobu tří měsíců přede dnem vzniku dočasné pracovní neschopnosti (nařízené karantény) neplatí, jestliže se OSVČ přihlásí k nemocenskému pojištění do 8 kalendářních dnů ode dne zahájení samostatné výdělečné činnosti.

   

• Peněžitá pomoc v mateřství - nejdříve od počátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu, pokud účast na nemocenském pojištění trvala v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství alespoň po dobu 270 kalendářních dnů a zároveň účast na pojištění OSVČ po dobu alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby.
  Podpůrčí doba u peněžité pomoci v mateřství začíná nástupem na peněžitou pomoc v mateřství, která nastává dnem, který pojištěnka určí v období od počátku osmého týdne do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu; pokud pojištěnka tento den v tomto období neurčí, začíná podpůrčí doba od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu.

Nárok na výplatu těchto dávek má OSVČ pouze v případě, že po dobu jejich pobírání osobně nevykonává samostatnou výdělečnou činnost. Je-li výkon samostatné výdělečné činnosti zajištěn prostřednictvím zaměstnanců nebo spolupracujících osob, je tato podmínka splněna. Výkon jiné než samostatné výdělečné činnosti však poskytování těchto dávek z nemocenského pojištění nebrání.

 

O dávkách rozhoduje příslušná OSSZ/ PSSZ/ MSSZ. Žádost o dávku uplatňuje OSVČ u místně příslušné OSSZ/ PSSZ/ MSSZ.

 

 

Výpočet dávek nemocenského pojištění

 

Nemocenské se stanoví z denního vyměřovacího základu, který se zjistí tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Vyměřovacím základem je úhrn měsíčních vyměřovacích základů. Rozhodným obdobím pro stanovení výše dávky je zpravidla 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost.

 

Při výpočtu dávek nemocenského pojištění OSVČ se postupuje stejně jako při výpočtu dávek zaměstnanců.

 

Nemocenské se poskytuje za kalendářní dny, a to od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) do skončení dočasné pracovní neschopnosti (karantény), nejdéle však po dobu 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti.

Žádost o nemocenské podává a ve věci jedná osoba, která nárok na dávku uplatňuje, nebo osoba pověřená plnou mocí této osoby.

 

Je-li dávka poskytována rodinným příslušníkům, jsou oprávnění ve věci jednat i tito rodinní příslušníci.

Dávka nemocenského pojištění náleží, jestliže:

• dočasná pracovní neschopnost, karanténa a peněžitá pomoc v mateřství vznikla v době pojištění nebo po skončení pojištění v ochranné lhůtě,
• nárok na dávku byl uplatněn předepsaným způsobem,
• samostatná výdělečná činnost není vykonávána osobně po dobu nároku na dávku,
• je zaplaceno pojistné za celou dobu účasti na nemocenském pojištění, z něhož nárok uplatňujete,
• účast na nemocenském pojištění OSVČ trvala alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházejících dni vzniku pracovní neschopnosti; splnění tříměsíční čekací doby se nevyžaduje, jestliže účast na nemocenském pojištění OSVČ vznikla do 8 dnů po zahájení samostatné výdělečné činnosti.

Nárok na nemocenské nemá pojištěnec:

• který si úmyslně přivodil pracovní neschopnost,
• kterému v době dočasné pracovní neschopnosti vznikl nárok na výplatu starobního důchodu, pokud pojištěná činnost skončila přede dnem, od něhož mu vznikl nárok na výplatu starobního důchodu,
• u něhož vznikla dočasná pracovní neschopnost v době útěku z vazby nebo vězení.

Výše nemocenského činí 50 % za kalendářní den, jestliže si pojištěnec přivodil pracovní neschopnost:

• zaviněnou účastí ve rvačce,
• jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo psychotropních látek,
• při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku.

Žádost o nemocenské se podává na tiskopisu "Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti" nebo "Potvrzení o nařízení karantény".

V případě sporu o nárok na dávku nebo její výši se obraťte na okresní správu sociálního zabezpečení, Pražskou správu sociálního zabezpečení nebo na Městskou správu sociálního zabezpečení Brno.

 

Kontakty na OSSZ/ PSSZ/ MSSZ naleznete na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení.

Občanský průkaz (pas) a "Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti".

"Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti" vystavuje ošetřující lékař, který má formuláře k dispozici ve své ordinaci.

 

Ošetřující lékař, případně hygienik, vystavuje též "Potvrzení o nařízení karantény".

Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny.

Podle zákona č. 187/2006 Sb., § 46, nárok na výplatu dávky zaniká uplynutím 3 let ode dne, za který dávka náleží.
Hlášení o vzniku pracovní neschopnosti a jejím ukončení jste však povinni podat bez zbytečného odkladu.

 

Podle ustanovení § 47 citovaného zákona se lze vzdát nároku na výplatu dosud nevyplacené dávky.

Dalšími účastníky jsou:

• OSSZ/ PSSZ/ MSSZ,
• ošetřující lékař, případně hygienik.

Oprávněný příjemce dávky je povinen hlásit důvod zániku nároku na dávku, jakož i jiné skutečnosti rozhodné pro trvání nároku na dávku, a to bez zbytečného odkladu.

Dočasně práce neschopný pojištěnec je povinen dodržovat léčebný režim, řídit se pokyny příslušného lékaře a zdržet se toho, co ztěžuje obnovení pracovní schopnosti.