Po dobu těchto osobních překážek v práci (§ 191 zákoníku práce) je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci.

Od jiných důležitých osobních překážek v práci se odlišují tím, že při nich zaměstnanec nežádá zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna, nýbrž postačí, jestliže tyto překážky nastaly a zaměstnavatel je automaticky povinen omluvit zaměstnancovu nepřítomnost v práci.

Ošetřování člena rodiny (dítěte mladšího 10 let nebo jiného nemocného člena domácnosti), dle § 115 z.č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, v případech dle § 39 z.č. 187/2006 Sb., zákon o nemocenském pojištění a po dobu péče o dítě mladší než 10 let z důvodů stanovených v 39 nebo z důvodu, kdy se fyzická osoba, která o dítě jinak pečuje, podrobila vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení, které nebylo možno zabezpečit mimo pracovní dobu zaměstnance, a proto nemůže o dítě pečovat

Dočasná pracovní neschopnost, uznána dle § 57 zákona o nemocenském pojištění nebo karanténa nařízená dle z.č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví.

Pokud jde o dočasnou pracovní neschopnost(karanténu), prokazuje zaměstnanec zaměstnavateli jejich vznik, trvání a skončení rozhodnutím o dočasné pracovní neschopnosti a potvrzením o jejich trvání vydaných ošetřujícím lékařem nebo příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví.

Mateřská dovolená dle § 195 zákoníku práce ve znění:

V souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě přísluší zaměstnankyni mateřská dovolená po dobu 28 týdnů; porodila-li zároveň 2 nebo více dětí, přísluší jí mateřská dovolená po dobu 37 týdnů.
Mateřskou dovolenou zaměstnankyně nastupuje zpravidla od počátku 6 týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku 8 týdne před tímto dnem.
Vyčerpá-li zaměstnankyně z mateřské dovolené před porodem méně než 6 týdnů, protože porod nastal dříve, než určil lékař, přísluší mateřská dovolená ode dne jejího nástupu až do uplynutí doby stanovené v odstavci 1. Vyčerpá-li však zaměstnankyně z mateřské dovolené před porodem méně než 6 týdnů z jiného důvodu, poskytne se jí mateřská dovolená ode dne porodu jen do uplynutí 22 týdnů, popřípadě 31 týdnů, jde-li o zaměstnankyni, která porodila zároveň 2 nebo více dětí.
Jestliže se dítě narodilo mrtvé, přísluší zaměstnankyni mateřská dovolená po dobu 14 týdnů.
Mateřská dovolená v souvislosti s porodem nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit ani být přerušena (§ 198 odst. 2) před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu.

Nástup na mateřskou určuje zaměstnankyně. Lze na ni nastoupit nejdříve od počátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu. Mateřská dovolená trvá pravidelně 28 týdnů a při vícečetném porodu 37 týdnů. Mateřská dovolená nesmí být nikdy kratší jak 14 týdnů a nemůže být v žádném případě ukončena nebo přerušena před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu.

Rodičovská dovolená dle § 196 zákoníku práce ve znění:

K prohloubení péče o dítě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni a zaměstnanci na jejich žádost rodičovskou dovolenou. Rodičovská dovolená se poskytuje matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let.

Při všech těchto překážkách přísluší zaměstnanci dávky nemocenského pojištění nebo dávky státní sociální podpory, splňují-li podmínky nároku dle jiných právních předpisů.

Výjimkou je pouze období prvních 14 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, kdy náleží náhrady mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracovní činnosti od zaměstnavatele za podmínek stanovených v § 192 až 194 zákoníku.

Sdílet na: