Pracovní rádce
-
Návrh na zrušení zákona o úrazovém pojištěníZákon o úrazovém pojištění sice už platí od roku 2006, stále však není účinný. Jaký bude jeho další osud?
-
Přeplatek na zdravotním pojištěníZdravotní pojišťovna je povinna vrátit přeplatek do jednoho měsíce ode dne, kdy tento přeplatek zjistila za předpokladu, že neeviduje vůči plátci splatný závazek.
-
Postup při paušalizaci cestovních náhradPokud se rozhodnete pro paušalizaci cestovních náhrad, můžete si výrazně zjednodušit život.
-
Cestovní náhrady ve vazbě na pružnou pracovní dobuPružná pracovní doba se při pracovní cestě neuplatní.
-
Určení čerpání dovolené ve zvláštních případechNovela zákoníku práce přinesla velké změny i do úpravy dovolené. Nejvýznamnější novinky se týkají určování čerpání dovolené.
| Práce přesčas dle zákoníku práce |
| Pondělí, 26 Červenec 2010 07:20 |
|
Je ale nutné zdůraznit, že u zaměstnanců se sjednanou kratší pracovní dobou je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu. Práci přesčas je možné konat jen výjimečně. Z toho lze vyvodit, že práce přesčas není plánována, její potřeba vzniká nahodile při plnění úkolů. Dále z toho vyplývá, že práce přesčas nesmí a nemůže být součástí rozvrhu pracovní doby, protože stanovená týdenní pracovní doba je rozvrhovaná do směn a směna je definována jako součást týdenní pracovní doby bez práce přesčas. Práci přesčas může zaměstnavatel nařídit jen z vážných provozních důvodů, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popř. za podmínek uvedených v § 91 zákoníku práce i na dny pracovního klidu. Zaměstnavatel může nařizovat zaměstnanci práci přesčas v rozsahu nejvýše 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Uvedené limity práce přesčas jednostranně nařizované zaměstnavatelem zaměstnanci jsou nepřekročitelné. Pokud však zaměstnavatel potřebuje větší rozsah práce přesčas, než jsou tyto limity, může písemně požádat zaměstnance o dohodu (souhlas) s tím, že zaměstnanec bude takovou práci přesčas konat. Pokud však zaměstnanec nebude souhlasit, zaměstnavatel ho nemůže žádným způsobem nutit, aby tuto práci nad rámec své pracovní doby konal. Celkový rozsah práce přesčas, tj. nařízené zaměstnavatelem a odsouhlasené zaměstnancem je stanoven tak, že za vyrovnávací období v násobku týdnů nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně. Z toho vyplývá, že na rozdíl od nařízené práce přesčas, která je limitovaná nejvýš 8 hodinami za týden, dohodnutá práce přesčas se zaměstnancem může být v jednotlivých týdnech větší než 8 hodin, ale tak, že za zvolené vyrovnávací období v násobku nesmí celková práce přesčas překročit v průměru 8 hodin týdně. Zaměstnavatel by měl vést odděleně evidenci nařízené práce přesčas a evidenci dohodnuté práce přesčas a průběžně u jednotlivých zaměstnanců sledovat aby průměr ze součtu těchto dvou druhů práce přesčas nepřekročil oněch 8 hodin týdně. Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas ve vyrovnávacích období se nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno.
|

Práci přesčas definuje zákoník práce § 78 tak, že je to nařízená práce zaměstnavatelem nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn.