Zásadní změnou je, že nemá na pracovněprávní vztah zaměstnance žádný vliv skutečnost, že současně pobírá starobní důchod. Dříve platilo, že takový zaměstnanec potřeboval mít pro souběh starobního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti ze zaměstnání uzavřen pracovní poměr na dobu určitou nepřesahující dobu 1 roku. Tato podmínka nyní odpadá, takže jediné co musí starobní důchodce řešit je, zda bude starobní důchod pobírat v plné výši, nebo v poloviční výši, protože se mu to promítne do navyšování procentní výměry starobního důchodu.
Z hlediska zákoníku práce tak odpadá jedna z výjimek i pro pracující důchodce platí obecné pravidlo dle § 39 zákoníku práce, že pracovní poměr trvá po dobu neurčitou, nebyla-li výslovně sjednána doba jeho trvání.

Trvání pracovního poměru mezi týmiž účastníky je možné sjednat celkem na dobu nejvýše 2 let ode dne vzniku tohoto pracovního poměru, což platí i pro každý další pracovní poměr na dobu určitou sjednaný v uvedené době mezi týmiž účastníky. Ale pokud od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba alespoň 6 měsíců, k předchozímu pracovnímu poměru se nepřihlíží mezi týmiž účastníky.
Bohužel přechodné ustanovení jak situaci řešit v případě, že u zaměstnavatele už pracovali v předchozích letech (např. 2007,2008, 2009) nebylo vydáno, tudíž je jen za zaměstnavateli, jak se v dané situaci zachová.

A) dosud pracujícím důchodcům započteme zpětně dobu trvání jejich pracovních poměrů na dobu určitou, přičemž, pokud pracují v pracovním poměru déle než 2 roky, zaměstnáme je na dobu neurčitou nebo jim dáme 6ti měsíční pauzu.

B) Od 1.1. počítáme vše od začátku. Dobu zákonného omezení 2 let budeme v tomto případě počítat od prvního skončení či prodloužení pracovního poměru na dobu určitou v roce 2010

Sdílet na: