|
Ukončení pracovněprávního vztahu není vždy jednostrannou záležitostí, proto jsme pro vás připravili přehled všech druhů ukončení pracovněprávního vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Za rozvázání pracovního poměru je třeba považovat právní úkon jednoho nebo dvou účastníků pracovního poměru směřující ke skončení tohoto pracovního poměru k určitému dni. Takovými právními úkony jsou:
- dohoda (ZP § 49)
Dohodnou-li se zaměstnavatel se zaměstnancem na ukončení pracovního poměru, skončí pracovní poměr dnem (konkrétní datum) na kterém se obě strany shodly. Dohoda musí být sepsána písemně jinak je neplatná. Návrh na uzavření dohody může dát jak zaměstnavatel, tak také zaměstnanec a proto nemusí být dohoda vyhotovena na jedné listině.
- výpověď (ZP § 50 - 54)
Výpovědí může rozvázat pracovní poměr zaměstnavatel i zaměstnanec. Výpověď musí být dána písemně a doručena druhému účastníku, jinak je neplatná. Zatímco zaměstnanec může dát zaměstnavateli výpověď bez jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu, zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodů uvedených v § 52 ZP a musí důvod výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možné zaměnit s jiným důvodem, jinak je výpověď neplatná. Důvod výpovědi se nesmí dodatečně měnit.
Zaměstnavatel doručuje výpověď zaměstnanci do vlastních rukou na pracovišti, v jeho bytě nebo kdekoliv bude zastižen (písemnost se považuje za doručenou také tehdy, jestliže zaměstnanec přijetí písemnosti odmítne, což zaměstnavatel zpravidla se prokazuje přítomnými svědky) anebo prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací (musí být dodrženy požadavky § 335 ZP) Není-li to možné, může zaměstnavatel písemnost doručit prostřednictvím provozovatele poštovních služeb (§ 336 ZP). Výpověď, která byla doručena druhému účastníkovi, může být odvolána pouze s jeho souhlasem (odvolání výpovědi i souhlas s odvoláním musí být provedeno písemně).
- okamžité zrušení (ZP § 55 a 56)
Jde o výjimečný způsob skončení pracovního poměru zaměstnavatelem nebo zaměstnancem, kdy pracovní poměr končí okamžitě bez výpovědní doby, a to dnem doručení druhému účastníku. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být provedeno písemně, musí v něm být skutkově vymezen jeho důvod tak, aby jej nebylo možné zaměnit s jiným, a musí být ve stanovené době doručeno druhému účastníku, jinak je neplatné.
U výpovědi a okamžitého zrušení pracovního poměru musíme brát v potaz tyto skutečnosti:
- zaměstnavatel nemůže dát zaměstnanci výpověď ani s okamžitě zrušit pracovní poměr pro porušení režimu dočasné práce neschopného pojištěnce (ZP § 57)
- jsou stanoveny lhůty, v nichž lze v uvedených případech dát výpověď nebo okamžitě zrušit pracovní poměr (ZP § 58 a 59)
- zaměstnavatel má povinnost předem projednat s odborovou organizací popř. vyžádat si předchozí souhlas k výpovědi nebo okamžitému zrušení pracovního poměru se zaměstnancem a důsledky vyplývající z nesplnění této povinnosti (ZP § 61)
- pokud se jedná o hromadné propouštění zaměstnanců, jaké povinnosti v takovém případě má zaměstnavatel k zaměstnancům po skončení pracovního poměru hromadně propouštěných zaměstnanců a nesplnění těchto povinností určuje ZP 62 až § 64
- Odstupné a jeho výše v případech ukončení pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením nebo dohodou určuje ZP § 67
- zrušení ve zkušební době (ZP § 66)
Zaměstnavatel i zaměstnanec mohou zrušit pracovní poměr ve zkušební době z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Písemné oznámení o zrušení pracovního poměru má být doručeno účastníku zpravidla 3 dny přede dnem , kdy má pracovní poměr skončit.
Nedodržení předstihu 3 dnů ale nemá za následek neplatnost zrušení pracovního poměru ve zkušební době. Jediným omezením je, že zaměstnavatel nesmí takto učinit v době prvních 14 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti nebo karantény zaměstnance. Zrušit pracovní poměr ve zkušební době ale naopak lze také s těhotnou zaměstnankyní nebo zaměstnankyní na mateřské dovolené, zaměstnancem či zaměstnankyní v pracovní neschopnosti, ale až od 15. dne jejího trvání nebo na rodičovské dovolené.
- skončení pracovního poměru na dobu určitou (ZP § 65)
Pracovní poměr na dobu určitou může skončit také výše uvedenými způsoby, než jen uplynutím doby. Byla-li doba trvání tohoto pracovního poměru omezena na dobu konání určitých prací, upozorní zaměstnavatel zaměstnance na skončení těchto prací včas, zpravidla 3 dny předem.
Ovšem pokračuje-li zaměstnanec po uplynutí sjednané doby s vědomím zaměstnavatele dále v konání sjednaných prací, platí, že se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou.
- skončení pracovního poměru po odvolání vedoucího zaměstnance z pracovního místa nebo vzdáním se tohoto místa zaměstnancem (ZP § 73)
- smrtí zaměstnance nebo zaměstnavatele ( ZP 48 odst. 4, § 342 odst 1)
- skončením pobytu na území ČR (ZP § 48 odst. 3)
|
