Pracovní poměr vzniká uzavřením pracovní smlouvy, volbou nebo jmenováním.  Zaměstnavatel je povinen uzavřít pracovní smlouvu písemně. Jmenováním se pracovní poměr zakládá  pouze u těch  vedoucích, jejichž okruh funkcí je přesně vymezen v zákoníku práce.

Náležitosti Pracovní smlouvy:

• Jméno, popřípadě jména a příjmení zaměstnance a název a sídlo zaměstnavatele, je-li právnickou osobou, nebo jméno , popřípadě jména a příjmení a adresu zaměstnavatele, je-li fyzickou osobou
• Bližší označení druhu a místa výkonu práce
• Údaj o délce dovolené, popřípadě uvedení způsobu určování dovolené
• Údaj o výpovědních dobách
• Údaj o týdenní pracovní době a jejím rozvržení
• Údaj o mzdě nebo platu a způsobu odměňování, splatnosti mzdy nebo platu, termínu výplaty mzdy nebo platu, místu a způsobu vyplácení mzdy nebo platu
• Údaj o kolektivních smlouvách
• Vždy písemně.

Možná další ujednání:

• Mzdový výměr - může být sjednán v kolektivní, pracovní nebo jiné smlouvě ale také samostatně vždy písemně a před začátkem výkonu práce.
• Platový výměr – musí být vydán v den nástupu písemně, musí být uvedena platová třída a platový stupeň, do nichž je zaměstnanec zařazen, a informace o výši platového tarifu a ostatních pravidelně měsíčně poskytovaných složkách platu a o termínu a místu výplaty. Dojde-li ke změně výše některé složky platu uvedené v platovém výměru, je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost zaměstnanci písemně oznámit včetně uvedení důvodů, a to nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti.
• doba určitá  - nutné uvést sjednanou délku trvání
• doba neurčitá - plný úvazek (tj. stanovena týdenní pracovní doba)
• kratší týdenní pracovní doba (vždy sjednat v případě vedlejšího pracovního poměru)
• zkušební doba - maximálně 3 měsíce, musí být sjednána písemně nejpozději v den nástupu
• konkurenční doložka – musí být sjednána písemně, nejvýše však na dobu 1 roku.

Zkušební doba

Je-li sjednána zkušební doba, nesmí být delší než 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru. Zkušební dobu je možné sjednat rovněž v souvislosti se jmenováním na pracovní místo vedoucího zaměstnance. Sjednaná zkušební doba nemůže být dodatečně prodlužována, není-li dále stanoveno jinak. (počítání zkušební doby dle občanského zákoníku)

Zkušební dobu je možné sjednat nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce, popřípadě v den, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance. Zkušební dobu není možné sjednat, jestliže pracovní poměr již vznikl.
O dobu překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, se zkušební doba prodlužuje. Zkušební doba musí být sjednána písemně, jinak je neplatná.

Počítání zkušební doby dle občanského zákoníku: § 122

Lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek. Polovinou měsíce se rozumí patnáct dní.
Konec lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná. Není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec lhůty na jeho poslední den.
Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

Vstupní lékařská prohlídka

Před nástupem do zaměstnání musí budoucí zaměstnanec absolvovat vstupní lékařskou prohlídku.

Zaměstnavatel je povinen pře uzavřením pracovní smlouvy zajistit, aby se fyzická osoba v případech stanovených zdravotnickými právními předpisy prodrobila vstupní lékařské prohlídce. Zákoník práce tuto povinnost uvádí v § 32. Zaměstnanec má vstupní prohlídku vykonat u lékaře, který má zaměstnavetelem smlouvu pro poskytování závodní preventivní péče jež před uzavřením pracovního poměru. Pokud zaměstnavatel tohoto lékaře nemá, může absolvovat u lékaře, u něhož je registrován podle své volby. Případné odmítnutí této prohlídky by mohlo být příčinou neuzavření pracovního poměru.

Vstupní prohlídku hradí zaměstnavatel - tato povinnost mu vyplývá z ustanovení § 101 odst. 6 zákoníku práce, které udkládá zaměstnavateli hradit náklady spojené se zajištěním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zakazuje přenášet tyto náklady přímo i nepřímo na zaměstnance.

Sdílet na: