Dva zaměstnanci mají starou dovolenou z roku 2009.

Jeden nastoupil 1. 10. 2009, nárok 5 dnů dovolené. Od 22. 12. 2009 měl pracovní úraz, má neschopenku a bude ji mít i nadále. Nevíme, kdy nastoupí. Pokud by si nestihl vybrat dovolenou z důvodu nemoci do konce roku 2010, převádí se mu do roku 2011, když máme nárok 25 dní?

Druhý případ - zaměstnanec nastoupil 15. 6. 2009 výkon trestu, zbývá mu 7,5 dne dovolené (už pokrácené z důvodu výkonu trestu). Ani u něj nevíme, kdy se vrátí do práce. Jak to bude s jeho dovolenou, pokud si ji nevyčerpá v roce 2010, převádí se mu do roku 2011 5 dnů, nebo alikvotní část, anebo propadne?
{reg}

Zaměstnankyně má v důsledku dlouhodobé nemoci krácenou dovolenou o 2,5 dne. Veškerou dovolenou však již vyčerpala. Jakým průměrem se vypočte náhrada mzdy a kdy se srážka provede? {reg}

Zaměstnanci vznikl nárok na dovolenou v rozsahu 5 týdnů a z provozních důvodů si žádnou dovolenou nevyčerpal. Byla mu převedena do dalšího kalendářního roku. Ani v tomto roce si žádnou dovolenou nevyčerpal. Kolik dnů dovolené lze proplatit a kdy?{reg}

Normal 0 21 false false false CS X-NONE X-NONE MicrosoftInternetExplorer4 Normal 0 21 false false false CS X-NONE X-NONE MicrosoftInternetExplorer4 Nemůžete být bez práce ani den a hned po ukončení jednoho zaměstnání nastoupíte do druhého? Víte, jak to bude s Vaší dovolenou? {reg}

Zaměstnanec pro nepříznivé povětrnostní podmínky nemůže konat dosavadní práci dle pracovní smlouvy. První 3 dny nepracuje a potom na další týden souhlasí s převedením na jinou práci do skladu.

Zaměstnanec se dohodl se zaměstnavatelem na poskytnutí pracovního volna bez náhrady mzdy v délce 6 měsíců. Jak to bud s dovolenou za tuto zameškanou dobu?

Zaměstnanec  pracoval od 15.1. a poté byl až do konce kalendářního roku v pracovní neschopnosti.  K 31.12 skončil pracovní poměr a dožadoval se na zaměstnavateli dovolené, protože jeho pracovní poměr trval celý rok.

Zaměstnanec odpracoval 2 hodiny ze své 8hodinové pracovní doby a poté utrpěl pracovní úraz.

Na jakou dovolenou vznikne zaměstnanci právo, jestliže pracoval po celý kalendářní rok v rámci nerovnoměrného rozvržení pracovní doby tak, že počet plánovaných směn činí 182 dnů. Právo na dovolenou za kalendářní rok činí u zaměstnavatel 5 týdnů.

Zaměstnankyně pracovala po stanovenou týdenní pracovní dobu v rámci nerovnoměrného rozvržení pracovní doby po celý rok u téhož zaměstnavatele. V době od 22.5. do 31.8 byla v pracovní neschopnosti. Zaměstnavatel jí při určení dovolené odečetl počet dnů, v nich trvala pracovní neschopnost. Zaměstnankyně však s takový postupem nesouhlasila.