Díl 1
Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami

§ 90

(1) Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.
(2) Odpočinek podle odstavce 1 může být zkrácen až na 8 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích zaměstnanci staršímu 18 let za podmínky, že následující odpočinek mu bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku

a) v nepřetržitých provozech, při nerovnoměrně rozvržené pracovní době a při práci přesčas,
b) v zemědělství,
c) při poskytování služeb obyvatelstvu, zejména

1. ve veřejném stravování,
2. v kulturních zařízeních,
3. v telekomunikacích a poštovních službách,
4. ve zdravotnických zařízeních,
5. v zařízeních sociálních služeb^22a),

d) u naléhavých opravných prací, jde-li o odvrácení nebezpečí pro život nebo zdraví zaměstnanců,
e) při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech.

Komentář:

ZP stanoví, že zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec  měl mezi koncem jedné směny a začátkem další směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 12 hodin během 24 hodin. Další nepřetržitý odpočinek je pak samostatně stanoven jako nepřetržitý odpočinek v týdnu. Pokud jde o nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami, tak u zaměstnanců, kteří jsou mladší 18 let, je minimální délka odpočinku mezi směnami stanovena zákoníkem práce jako absolutní a nejdou možné žádné výjimky. U starších zaměstnanců zákoník práce výjimky připouští. Odpočinek mezi dvěma směnami může být zkrácen až na 8 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích za podmínky, že následující odpočinek mu bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku. (např. nepřetržité provozy, nerovnoměrné rozvržení pracovní doby, kulturní zařízení, telekomunikace aj.) Nepřetržitý odpočinek mezi směnami může kolidovat i s pracovní pohotovostí dle § 95 ZP. Pracovní pohotovost může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat jen tehdy, jestliže se o tom se zaměstnancem dohodne. Pracovní pohotovost  je stav, kdy je zaměstnanec připraven na pokyn nastoupit práci v době nepřetržitého odpočinku. Pokud zaměstnanec nastoupí v době pracovní pohotovosti práci, je nezbytné se s tím vypořádat i  v rámci pravidel pro nepřetržitý odpočinek mezi směnami. Také pracovní cesta může někdy ovlivnit nepřetržitý odpočinek v týdnu. Zaměstnanci, který se vrátil z pracovní cesty po 24.hodině, by měl být poskytnut nepřetržitý odpočinek od skončení pracovní cesty do nástupu do práce po přiměřenou dobu, a pokud tato doba spadá do pracovní doby, měla by mu být poskytnuta i náhrada mzdy.

§ 90a

Odpočinek mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny, zkrácený v rozsahu podle § 90 odst. 2, může být zaměstnanci staršímu 18 let nahrazen při sezónních pracích v zemědělství tak, že mu bude poskytnut v období následujících 3 týdnů od jeho zkrácení.

Díl 2
Dny pracovního klidu

§ 91

(1) Dny pracovního klidu jsou dny, na které připadá nepřetržitý odpočinek zaměstnance v týdnu, a svátky²³⁾.
(2) Práci ve dnech pracovního klidu může zaměstnavatel nařídit jen výjimečně.
(3) V den nepřetržitého odpočinku v týdnu může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci jen výkon těchto nutných prací, které nemohou být provedeny v pracovních dnech

a) naléhavé opravné práce,
b) nakládací a vykládací práce,
c) inventurní a závěrkové práce,
d) práce konané v nepřetržitém provozu za zaměstnance, který se nedostavil na směnu,
e) při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech,
f) práce nutné se zřetelem na uspokojování životních, zdravotních, vzdělávacích, kulturních tělovýchovných a sportovních potřeb obyvatelstva,
g) práce v dopravě,
h) krmení a ošetřování zvířat.

(4) Ve svátek může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci jen výkon prací, které je možné zaměstnanci nařídit ve dnech nepřetržitého odpočinku v týdnu, práce v nepřetržitém provozu a práce potřebné při střežení objektů zaměstnavatele.
(5) U zaměstnavatele, u kterého zaměstnanec koná práci v nočních směnách, začíná den pracovního klidu hodinou odpovídající nástupu zaměstnanců té směny, která v týdnu nastupuje podle rozvrhu směn jako první. Ustanovení věty první je možné použít též pro účely práva na mzdu nebo plat, odměnu z dohody a pro zjišťování průměrného výdělku.

Díl 3
Nepřetržitý odpočinek v týdnu

§ 92

(1) Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl nepřetržitý odpočinek v týdnu během každého období sedmi po sobě jdoucích kalendářních dnů v trvání alespoň 35 hodin. Nepřetržitý odpočinek v týdnu nesmí činit u mladistvého zaměstnance méně než 48 hodin.
(2) Jestliže to umožňuje provoz zaměstnavatele, stanoví se nepřetržitý odpočinek v týdnu všem zaměstnancům na stejný den a tak, aby do něho spadala neděle.
(3) V případech uvedených v § 90 odst. 2 a u technologických procesů, které nemohou být přerušeny, může zaměstnavatel rozvrhnout pracovní dobu zaměstnanců starších 18 let pouze tak, že doba nepřetržitého odpočinku v týdnu bude činit nejméně 24 hodin, s tím, že zaměstnancům bude poskytnut nepřetržitý odpočinek v týdnu tak, aby za období 2 týdnů činila délka tohoto odpočinku celkem alespoň 70 hodin.
(4) Jestliže to je dohodnuto, může být v zemědělství poskytnut nepřetržitý odpočinek tak, že bude tento odpočinek za období

a) 3 týdnů činit celkem alespoň 105 hodin,
b) 6 týdnů činit při sezónních pracích celkem alespoň 210 hodin.

Komentář:

Doba odpočinku zaměstnanců je vymezena nejen právní úpravou nepřetržitého odpočinku mezi směnami, ale i nepřetržitým odpočinku mezi směnami, ale i nepřetržitým odpočinkem v týdnu. ZP nestanoví právo zaměstnance na to, aby neděle spadala do doby nepřetržitého odpočinku v týdnu; může to být i jiný den, ale zpravidla – pokud je to možné – by neděle měla do doby nepřetržitého odpočinku spadat do doby nepřetržitého odpočinku spadat a doba odpočinku by měla být určena všem zaměstnancům na stejný den. Pokud však zaměstnanec v sobotu nebo v neděli pracuje, má právo na příplatek za práci v sobotu nebo v neděli dle ZP. Obdobně jako u nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, zákoník práce i při nepřetržitém odpočinku v týdnu připouští delší časové období pro kompenzaci zkráceného odpočinku u zaměstnanců pracujících v zemědělství, a sice stanovením třítýdenního období, ve kterém je možno zaměstnanci poskytnout nepřetržitý odpočinek v minimálním rozsahu 105 hodin a stanovením šestitýdenního období při sezónních pracích v minimálním rozsahu celkem 210 hodin.

Sdílet na: