|
§ 88
(1) Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut; mladistvému zaměstnanci musí být tato přestávka poskytnuta nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce. Jde-li o práce, které nemohou být přerušeny, musí být zaměstnanci i bez přerušení provozu nebo práce zajištěna přiměřená doba na oddech a jídlo; tato doba se započítává do pracovní doby. Mladistvému zaměstnanci musí vždy být poskytnuta přestávka na jídlo a oddech podle věty první.
(2) Byla-li přestávka v práci na jídlo a oddech rozdělena, musí alespoň jedna její část činit nejméně 15 minut.
(3) Přestávky v práci na jídlo a oddech se neposkytují na začátku a konci pracovní doby.
(4) Poskytnuté přestávky v práci na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby.
Komentář:
Přestávky v práci slouží k stanovení optimálního rozvržení pracovního výkonu zaměstnance a nezbytného odpočinku (relaxace) zaměstnanců. Přestávku v práci lze poskytnout zaměstnanci kdykoliv během pracovní doby, s výjimkou jejího začátku nebo konce tak, aby bylo dosaženo účelu přestávky v práci, kterým je poskytnutí času na jídlo a oddech zaměstnanci během jeho celkové doby strávené v zaměstnání. Ze zákona vyplývá, že pokud zaměstnanec pracuje na kratší než šestihodinovou pracovní dobu, zaměstnavatel nemá povinnost poskytnout mu přestávku na jídlo a oddech. Přestávky v práci na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby. Pokud jde o práce, které nemohou být přerušeny, poskytne se zaměstnanci přiměřená doba na jídlo a oddech i bez přerušení práce. Způsob zajištění přiměřené doby pro jídlo a oddech musí stanovit zaměstnavatel s ohledem na podmínky svého provozu. Přestávka v práci na jídlo a oddech se poskytuje jen za stanovenou dobu skutečné nepřetržité práce, proto zaměstnanci, který čerpá pracovní volno v důsledku překážky v práci, nepřísluší. Dobu strávenou překážkou v práci nelze pro účely nepřetržitého výkonu práce započítat do doby, kdy zaměstnanec nepřetržitě pracoval. Protože doba přestávky v práci není pracovní dobou, může zaměstnanec v době přestávky v práci opustit pracoviště, popřípadě areál zaměstnavatele, pokud tomu nebrání technologické či bezpečnostní podmínky práce u konkrétního zaměstnavatele.
Pokud dojde k tomu, že zaměstnanec má překážku v práci – čerpá pracovní volno s náhradou mzdy (ošetření, vyšetření) a současně mu do této doby připadne zaměstnavatelem stanovená přestávka v práci na jídlo a oddech, nemůže mu být za tuto dobu poskytnuta náhrada mzdy. V době přestávky v práci nejde o výkon práce a nejedná se o pracovní dobu.
§ 89
(1) Má-li zaměstnanec při výkonu práce právo na bezpečnostní přestávku podle zvláštních právních předpisů, započítává se tato přestávka do pracovní doby.
(2) Připadne-li bezpečnostní přestávka na dobu přestávky v práci na jídlo a oddech, započítá se přestávka v práci na jídlo a oddech do pracovní doby.
Komentář:
Bezpečnostní (a logicky samozřejmě i nezbytné technologické přestávky) se podle zákoníku práce započítávají do pracovní doby. Zaměstnavatel může organizovat pracovní činnost tak, aby jednostranně zatěžující práce byla přerušována nejen bezpečnostními přestávkami nebo změnami činností, které by snížily pracovní zatížení, ale může stanovit i další přestávky v práci, popřípadě čas pro relaxační cvičení. Pokud se bezpečnostní přestávka časově překrývá s přestávkou na jídlo a oddech podle zákoníku práce nebrání to jejich účelu a čerpají se souběžně.
|
